zachovalá <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('semeno')">*semena</span> rostlin, plody nebo jejich části, části sklerenchymatizovaných listů, jehličí, plevy obilnin, zbytky slámy, uhlíky, jež jsou předmětem studia <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('archeobotanika')">*archeobotaniky</span>. Vzorky zeminy s&nbsp;nízkým obsahem makrozbytků se odebírají v&nbsp;co největších objemech (50–100 l) a&nbsp;makrozkytky se z&nbsp;nich vyplavují flotační metodou a&nbsp;následně se separují přeléváním přes síta s&nbsp;různým průměrem otvorů; u&nbsp;suchých a&nbsp;písčitých <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('uloženiny')">*uloženin</span> se užívá i&nbsp;suché prosívání. U&nbsp;výplní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('objekt')">*objektů</span> s&nbsp;vysokou koncentrací makrozbytků, jako jsou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('studna')">*studně</span>, fekální jímky, vlhké <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('příkop')">*příkopy</span>, se odebírá menší množství vzorku (2–5 l) a&nbsp;používají se separační metody, založené na proplavování přes soustavu sít, která studovaný sediment roztřídí na rozměrové <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('frakce')">*frakce</span>, analyzované pak pod mikroskopem včetně anorganické složky. (Petr Bureš)