nefigurativní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('umění')">*umění</span>, tj. takové, které v&nbsp;procesu tvorby záměrně izoluje určité prvky vnímané skutečnosti, jež si mohou buď uchovat identifikovatelné vztahy s&nbsp;původním konkrétním vnímáním, nebo se od něj postupně vzdalovat až ke ztrátě zjevného spojení. Tomu odpovídají různé stupně <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('abstrakce')">*abstrakce</span>, dosahované různými výtvarnými prostředky. V&nbsp;nefigurativním malířství existují díla zobrazující (myšlenku, pocit, podstatu aj.), ale i&nbsp;nezobrazující, čistě kompoziční.$Počátky abstraktního malířství jako mezinárodní tendence moderního umění se datují do období kolem roku 1910. Jsou spojeny se jmény Vasilij Kandinskij, František <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kupka, František')">*Kupka</span>, Kazimir Malevič, Piet Mondrian. Rus Vasilij Kandinskij (1866–1944) byl obdařen eidetickou představivostí a&nbsp;synestetickými vlohami. Barva mu splývala s&nbsp;hudbou a&nbsp;hudbu vnímal jako symfonii barev. Od <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('realismus')">*realismu</span> přes <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('impresionismus')">*impresionismus</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('secese')">*secesi</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('expresionismus')">*expresionismus</span> dospěl k&nbsp;abstrakci, kde předměty nahradil působením barev, ploch a&nbsp;linií. V&nbsp;souvislosti s&nbsp;tímto vývojem Kandinskij vzpomínal, jak si při náhodném spatření svého obráceně otočeného obrazu uvědomil, že předmět malířskému dílu vlastně škodí. Od roku 1910, kdy vzniklo jeho první nefigurativní dílo //Abstraktní akvarel//, maloval převážně abstraktní obrazy, v&nbsp;nichž se mu barva stala „prostředkem přímého působení na duši“, v&nbsp;období působení v&nbsp;Bauhausu ve 20. letech se stále více věnoval geometrizovaným kompozicím chladné barevnosti, jež byly založeny na napětí mezi linií a&nbsp;plochou (například// Hroty v&nbsp;oblouku//, 1927; //Lomená diagonála//, 1930), a&nbsp;přiblížil se <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('konstruktivismus')">*konstruktivismu</span>.$Český malíř, grafik a&nbsp;ilustrátor František Kupka (1871–1957) ve svém díle překonal akademická východiska a&nbsp;dospěl k&nbsp;nefigurativnímu zobrazení. První abstraktní obrazy, které vystavoval na Podzimním salonu 1912 //(Dvoubarevná fuga; Teplá chromatika)//, dokládají jeho blízký vztah k&nbsp;hudbě, úsilí o&nbsp;vyjádření hudebních dojmů pohybem barevné čáry nebo dynamickým odstupňováním barevných plánů. Guillaume Apollinaire pojmenoval tento směr <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('orfismus')">*orfismus</span>.$Ruský malíř Kazimir Malevič (1878–1935) je autorem průkopnického díla abstraktního umění, slavného obrazu// Černý čtverec na bílém pozadí// (1913). V&nbsp;manifestu// Nepředmětný svět// (1927) toto dílo označil za „nahou neorámovanou ikonu“. Bylo předznamenáním suprematismu, nového uměleckého směru založeného na kompozici geometrických prvků v&nbsp;základních barvách. Malevič užíval několika základních geometrických prvků (čtverce, obdélníku, kruhu, kříže, trojúhelníku), jimiž chtěl vyjádřit nadvládu čisté senzibility, zbavené balastu předmětného světa. Teoretické zdůvodnění suprematismu podal v&nbsp;manifestu// Suprematistické – nepředmětný svět neboli osvobozené nic//. Malevič byl zakladatelem geometrické abstrakce, která se dále vyvíjela v&nbsp;ruském konstruktivismu, holandském neoplasticismu, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('pop-art')">*pop-artu</span> a&nbsp;kinetickém umění.$Nizozemský malíř Piet Mondrian (1872–1944) chápal abstrakci jako logický důsledek kubistického principu rozvinutí plastického tvaru do plochy. Vycházel z&nbsp;konkrétních předmětů a&nbsp;abstrakcí eliminoval všechny jejich smyslové znaky až k&nbsp;základní lineární osnově. Příkladem tohoto postupu je jeho cyklus //Stromy// z&nbsp;doby před <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('válka, první světová')">*první světovou válkou</span>. Mondrian se svými abstraktními geometrickými kompozicemi zařadil ke směru De Stijl, nazývanému též novoplasticismus. Jeho příslušníci chtěli vytvořit umění univerzální krásy, komponované z&nbsp;nejjednodušších prvků, obecně srozumitelné, nezávislé na individuálních vlivech, vyjadřující ideu kosmického řádu. Mondrian uvedl: „Prostřednictvím abstraktního estetického zkoumání je člověk schopen dosáhnout vědomé jednoty s&nbsp;univerzálnem.“$V roce 1931 se Mondrian přičlenil ke skupině Abstraction-Création. Toto sdružení bylo založeno 1931 v&nbsp;Paříži se záměrem prosazovat abstraktní umění především výstavami. Rozrostlo se až na 400 členů a&nbsp;patřili k&nbsp;němu mimo jiných Hans <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Arp, Hans')">*Arp</span> (1887–1966), Robert Delaunay (1885–1941), Vasilij Kandinskij, František Kupka. V&nbsp;roce 1937 vzniklo v&nbsp;USA první muzeum abstraktního umění. (Jaroslav Malina)