ve výtvarném umění se *Egypťané snažili o co nejnázornější pohled na zobrazovanou postavu, *zvíře nebo předmět. Vytvořila se tak všeobecně uznávaná a dodržovaná představa (zavedená norma) o zobrazování, včetně typického zřeknutí se perspektivy. A tak v případě lidské postavy zobrazovali hlavu zásadně v profilu, kdežto oko zepředu. Od plné šíře v ramenou se trup postupně vytáčí k tříčtvrtečnímu profilu v bocích. Nohy jsou zobrazeny v profilu. Jelikož obě bývají palcem ven, chodidla jsou potom obě levá nebo obě pravá.$Malířské umění známe z nástěnných maleb v obytných domech, *palácích, *chrámech a především *hrobkách. Malbami se však zdobila i *keramika, dřevěný *nábytek a *rakve, kamenné *sochy a *stély, *papyry a lněná obinadla *mumií. Výjimečná jsou novoříšská figurální *ostraka (úlomky *vápence), jejichž výzdoba nepodléhala zavedeným zobrazovacím konvencím. Pokud jde o techniku, přírodní barvy se nanášely technikou *tempery na připravený rovný podklad, kterým byla omítka z nilského bláta. Slavné fajjúmské mumiové portréty (*Fajjúm), malované temperou nebo *enkaustikou a považované za předchůdce deskového malířství, jsou doložené z 1.–4. století n. l. (Viz též *civilizace starověkého Egypta, *sochařství, egyptské.) (Břetislav Vachala)