doloženo pouze na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('keramika')">*keramice</span> a&nbsp;na stěnách <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('stavba')">*staveb</span>. Stopy barev se našly rovněž na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('reliéf')">*reliéfech</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('socha')">*sochách</span> a&nbsp;na malých plastikách. Barvy se nanášely na suchý podklad, na stěnu potřenou řídkou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hlíny')">*hlínou</span>, vápnem nebo sádrou nebo na nádobu opatřenou engobou. (Technika <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('freska')">*fresky</span> se nevyskytuje před druhou polovinou 2. tisíciletí př. n. l.) Barvy, nejčastěji červený okr (oxid železa), bílá (sádra), černá (pálené materiály nebo bitumen), zelená (malachit), se patrně rozpouštěly vodou (případně mlékem nebo vaječným bílkem). Nejstarší malby byly zatím odkryty v&nbsp;Murejbitu, neolitickém sídlišti na horním toku Eufratu v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sýrie')">*Sýrii</span>. Malby zdobily dům kruhového půdorysu, který byl postaven počátkem 8. tisíciletí př. n. l. a&nbsp;sestávaly z&nbsp;černých nebo červených lineárních tahů, které byly namalovány na bílý podklad stěn. Podobné malby jsou doloženy také v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Bejdha')">*Bejdha</span> v&nbsp;jižním Jordánsku (počátek 7. tisíciletí př. n. l.). V&nbsp;Tell Bukrasu (Sýrie) na Eufratu se poprvé vyskytly malby zvířat – snad jeřábů nebo pštrosů, namalované červeným okrem na stěny pokryté sádrou. V&nbsp;téže <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('lokalita')">*lokalitě</span> byl odkryt rovněž reliéf lidského obličeje s&nbsp;inkrustovanýma očima (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('obsidián')">*obsidián</span>), jenž byl pomalován červenou barvou. Tento reliéf pochází z&nbsp;2. poloviny 7. tisíciletí př. n. l. a&nbsp;do této doby je nutno též datovat nejstarší malby z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Çatal Hüyük')">*Çatal Hüyüku</span> (u&nbsp;Konye v&nbsp;Malé Asii). Mají geometrické motivy, teprve v&nbsp;mladších vrstvách se objevují malby býků, dalších zvířat a&nbsp;lidí, rostlinné motivy (čtyřlístky, stylizované květy) a&nbsp;různé jiné motivy jako hvězdy, lidské ruce, nebo dokonce <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('krajina')">*krajina</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('architektura')">*architektura</span>. Nejpěknější malby pocházejí z&nbsp;období kolem roku 6000 př. n. l. Vedle základních barev jsou použity (od 6. tisíciletí př. n. l.) i&nbsp;vedlejší tóny jako světle žlutá, oranžová, citronově žlutá, růžová, nafialovělá, šedá. Obecné užívání malby potvrzují vesnická osídlení v&nbsp;jižní Anatólii (Can Hasan), v&nbsp;severní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Mezopotámie')">*Mezopotámii</span> (Umm Dabághíja) i&nbsp;na planině Kazvín v&nbsp;Iránu (Zaghe). Vedle malby na stěnách se objevuje malovaná keramika (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Tell Hassúna')">*Tell Hassúna</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sámarra')">*Sámarra</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Tell Halaf')">*Tell Halaf</span>) a&nbsp;na konci 6. tisíciletí př. n. l. též pomalované figurky (Čóga Mami). Na začátku 3. tisíciletí př. n. l. je geometrický dekor v&nbsp;barvě červené, bílé a&nbsp;černé vytvářen u&nbsp;některých reprezentačních staveb (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('chrám')">*chrám</span> Eanna v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Uruk')">*Uruku</span>) za pomoci malých kuželů zasazených do stěn a&nbsp;sloupů. V&nbsp;Tell Ukajjiru jsou naproti tomu stěny chrámu vyzdobeny různými nástěnnými malbami. Kromě geometrických vzorů je tu však zastoupena i&nbsp;malba figurální: ležící a&nbsp;sedící levhart a&nbsp;lidské postavy. Dekor byl předkreslen na bílou stěnu oranžovou nebo červenou barvou a&nbsp;kontury překryty černou barvou. Malby využívají barvy červené, oranžové, hnědé a&nbsp;krémové. Geometrické, lidské a&nbsp;zvířecí motivy v&nbsp;červené, žluté, černé a&nbsp;bílé barvě (řídce též v&nbsp;zelené a&nbsp;hnědé) jsou doloženy rovněž v&nbsp;Palestině na lokalitě Telejlát Ghassúl. Také v&nbsp;Sýrii na pahorku Tell Haláva se našla malba z&nbsp;1. poloviny 3. tisíciletí (palmy). Poněkud mladší jsou malby z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Mari')">*Mari</span> – z&nbsp;chrámu bohyně <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ninchursanga')">*Ninchursangy</span> (asi polovina 3. tisíciletí př. n. l.). Jsou to černé siluety lidských postav, z&nbsp;nichž některé stojí na zvířatech s&nbsp;rohy. Neuspořádanost těchto výjevů však připomíná spíše graffita než zamýšlenou výzdobu. Z&nbsp;Íránu známe o&nbsp;malbě z&nbsp;3. tisíciletí př. n. l. jen velmi málo. V&nbsp;Talle Maljanu (provincie <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Fárs')">*Fárs</span> v&nbsp;Íránu) byly vyzdobeny místnosti geometrickým a&nbsp;rostlinným dekorem ve žluté, červené, černé a&nbsp;šedé barvě.$Z 1. poloviny 2. tisíciletí př. n. l. jsou nejproslulejší nástěnné malby z&nbsp;paláce v&nbsp;Mari. Z&nbsp;300 místností paláce bylo 26 vyzdobeno malbami. Malby jsou různě staré, nejstarší pochází z&nbsp;konce 3. tisíciletí př. n. l. (místnost č. 132), další byly vytvořeny asi kolem roku 1800 př. n. l. (místnost č. 106). Scény jsou umístěny v&nbsp;různě vysokých pásech nad sebou. Převažují figurální motivy, snad mytologického a&nbsp;rituálního charakteru. Užití barev je různé: světle a&nbsp;tmavočervený okr, žlutá, černá, bílá. Nechybí však ani šedá či šedozelená, růžová, modrá a&nbsp;hnědá. Některé malby jsou umístěny ve výši očí, zatímco další malby 2–3 m nad podlahou. V&nbsp;1. polovině 2. tisíciletí př. n. l. byl rovněž vybudován Jarím-Limův palác v&nbsp;Alalachu. Prostory v&nbsp;1. patře byly zdobeny freskami (malba na vlhkou sádru) v&nbsp;podobě žlutých, modrých a&nbsp;purpurových pruhů, rostlin a&nbsp;býčího rohu. Freska z&nbsp;15. století př. n. l. pak napodobuje <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mramory')">*mramor</span> pomocí syté červeně stěny s&nbsp;malými červenými a&nbsp;modrými skvrnami. Připomíná fresky z&nbsp;krétského <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Knóssos')">*Knossu</span>. Nástěnné malby se našly i&nbsp;v&nbsp;severovýchodní Mezopotámii, v&nbsp;paláci mitannského <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('místodržící')">*místodržícího</span> v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Nuzi')">*Nuzi</span>. Tyto malby byly umístěny v&nbsp;horní polovině stěny a&nbsp;nad dveřmi, využívaly barvy červené, růžové, černé a&nbsp;šedé. Hlavním motivem byly palmety, hlava býka a&nbsp;hlava bohyně. Zbytky malby ovlivněné mitannským stylem se našly rovněž v&nbsp;jedné budově v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Katna')">*Katně</span>. Z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Babylonie')">*Babylonie</span> máme jediný doklad nástěnných maleb z&nbsp;paláce „H“ v&nbsp;Dúr-Kurigalzu (konec 13. nebo začátek 12. století př. n. l.). Geometrický a&nbsp;rostlinný dekor v&nbsp;barvě červené, žluté a&nbsp;modré byl opatřen černými konturami. Výzdoba byla i&nbsp;figurální – průvod postav v&nbsp;dlouhém <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('oděv')">*oděvu</span>, s&nbsp;plnovousem a&nbsp;vlasy spadajícími na šíji působí korpulentním dojmem. Postavy dosahují asi poloviční lidské výšky. Asyrské malby z&nbsp;2. poloviny 2. tisíciletí př. n. l. jsou dokumentovány z&nbsp;paláce v&nbsp;Kár-Tukultí-Ninurta. Využívají barvy modré, červené, bílé a&nbsp;černé k&nbsp;vykreslení palmet, roset, pásů s&nbsp;geometrickým dekorem, stylizovaných rostlin (posvátný strom), ale i&nbsp;gazel.$Mimo Mezopotámii se vyvinul ve 12. století př. n. l. nový druh využití barev – emailované čtverce o&nbsp;straně 30–40 cm, jež měly uprostřed otvor, jímž byly za pomocí hřebů upevňovány na stěny (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Súsy')">*Súsy</span> a&nbsp;Čóga Zanbil). Na těchto destičkách byly zobrazovány v&nbsp;mělkém reliéfu osoby, zvířata i&nbsp;rostliny. Typické barvy byly světle zelená, okrově žlutá a&nbsp;bílá. Emailovaný reliéf byl hojně využíván i&nbsp;později (novoelamské období) a&nbsp;rozšířil se do Asýrie a&nbsp;Babylonie. V&nbsp;chrámu boha Anua a&nbsp;Adada v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Aššur')">*Aššuru</span> se našly z&nbsp;období <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vláda')">*vlády</span> Tukultí-Ninurty II. (890–884 př. n. l.) zbytky emailovaných ortostatů z&nbsp;pálené hlíny. Na modrém pozadí byl zobrazen <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('král')">*král</span> jedoucí na voze taženém koněm. Velký emailovaný panel o&nbsp;rozměrech 4x3 m byl umístěn nade dveřmi do nádvoří v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Salmanassar')">*Salmanassarově</span> (858–824 př. n. l.) <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('pevnost')">*pevnosti</span>. Na modrém pozadí byli zobrazeni dva kozorožci. Dekor tvořily dále palmovník, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jablko, granátové')">*granátová jablka</span>, dvanáctilistá květina, rozety a&nbsp;pletence v&nbsp;barvě zelené, žluté, bílé a&nbsp;černé.$Z 1. tisíciletí př. n. l. se dochovalo více dokladů nástěnných maleb, především z&nbsp;vladařských paláců v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kalach')">*Kalachu</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Dúr-Šarru-kén')">*Dúr-Šarru-kénu</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ninive')">*Ninive</span>. Nejstarší je malba z&nbsp;trůnního sálu severozápadního paláce <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Aššurnasirpal')">*Aššurnasirpala II.</span> (883–859 př. n. l.) v&nbsp;Kalachu, na níž jsou patrné zbytky válečných vozů. Aššurnasirpal II. ve svých nápisech tvrdí, že nechal vymalovat na stěnách svoje vojenské úspěchy. Největší soubor asyrských nástěnných maleb však pochází z&nbsp;Til Barsipu. Nejstarší z&nbsp;nich můžeme snad datovat do období Tiglatpilesara III. (744–727 př. n. l.). Tak jako na reliéfech, nacházíme na malbách scény z&nbsp;dvorského života, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('lov')">*lovu</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('válka')">*války</span>. Náměty jsou rovněž uspořádány do pásů (vysokých od l do 2 m). Pod nimi byly stěny potřeny bitumenem, nahoře jsou narativní scény zarámovány dekorativními motivy – palmetami, lotosy, rozetami, pásy zvířat. Pozadí bylo původně bílé, dominovala barva červená a&nbsp;modrá. Z&nbsp;maleb Sargonová paláce v&nbsp;Dúr-Šarru-kénu lze rekonstruovat jen jednu stěnu, která by asi dosahovala výšky 14 m. Dekorativní pásy, jež se nacházely pod hlavní scénou a&nbsp;po stranách, byly tvořeny řadami okřídlených géniů a&nbsp;býků. Uprostřed dvě postavy (z&nbsp;nichž jedna představovala krále) předstupovaly před postavu třetí, menší, stojící na podstavci, tedy zřejmě před sochu božstva. Dominantní barvou byla jasná modř, pak červená, bílá a&nbsp;černá. Z&nbsp;doby Asarhaddonovy (680–669 př. n. l.) pochází malba v&nbsp;Salmanassarově pevnosti zobrazující defilé královské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('garda')">*gardy</span> v&nbsp;dlouhých oděvech. Nad scénou je pás s&nbsp;dekorativními motivy, kde se střídají lotosové květy s&nbsp;malými kroužky a&nbsp;svislé pruhy mají čtverečky a&nbsp;zdobené disky. Barvy jsou opět modrá, červená a&nbsp;černá na bílém pozadí.$Asyrské malířství ovlivnilo i&nbsp;nástěnné malby v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Urartu')">*Urartu</span>, například v&nbsp;chrámu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('citadela')">*citadely</span> v&nbsp;Erebuni vystavěné Argištim I. (785–760 př. n. l.) nebo v&nbsp;chrámovém a&nbsp;palácovém <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('komplex')">*komplexu</span> v&nbsp;Altintepe (vznikl mezi roky 760–750 př. n. l.). Na tradici barevných emailovaných <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('cihla')">*cihel</span> navázal <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Nabukadnezar')">*Nabukadnezar II.</span> (604–562 př. n. l.) při obložení Ištařiny brány a&nbsp;procesní cesty v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Babylon')">*Babylonu</span>. Modrá barva tvořila základ, zvířata zobrazená v&nbsp;reliéfu v&nbsp;pravidelných odstupech (kráčející lev, býk, drak) měla krémovou nebo žlutou barvu. Okraje byly rámovány pásy s&nbsp;rozetami se žlutým středem a&nbsp;bílými okvětními lístky. Emailované cihly zdobily rovněž fasádu (o&nbsp;výšce 3,4 m) trůnního sálu v&nbsp;paláci, na níž byly vyobrazeny štíhlé sloupy s&nbsp;trojitou hlavicí, palmety, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('cimbuří')">*cimbuří</span> a&nbsp;defilé malých lvů. Velmi podobnou výzdobu použil <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Dáreios')">*Dáreios I.</span> (521–486 př. n. l.) v&nbsp;Súsách. Býci a&nbsp;lvi jsou však modifikováni podle íránských představ. Zobrazeno je i&nbsp;okřídlené slunce a&nbsp;lučištníci královské gardy. Achaimenovské emailované cihly byly zhotovovány z&nbsp;roztlučeného pazourku smíšeného s&nbsp;vápennou maltou (bez hlíny), cihly byly vytlačeny z&nbsp;formy, vypáleny a&nbsp;potřeny emailovou polevou. Pak se za vyšší teploty vypálily znovu. Aby se zabránilo roztečení emailových barev do sebe, byl vkládán mezi barvy prášek ze skla. (Nea Nováková)