v arabské říši otrok bílé pleti. Od abbásovských dob (po roce 820) byli mamlúci (původně zajatci) kupováni od tureckých <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kmen')">*kmenů</span> v&nbsp;jižním Povolží, severním Kavkazu a&nbsp;Střední Asii a&nbsp;užíváni v&nbsp;elitních jednotkách armády. Po smrti posledního egyptského Ajjúbovce v&nbsp;roce 1250 byl z&nbsp;důstojníků mamlúcké <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('garda')">*gardy</span> vybrán první egyptský mamlúcký <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sultán')">*sultán</span>; jím začala <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vláda')">*vláda</span> tureckých mamlúků, pocházejících převážně z&nbsp;potomků sultána Kalavuna (1280–1290). Mamlúcký režim v&nbsp;Egyptě byl vládou vojenské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('oligarchie')">*oligarchie</span>, jejíž členové vybírali své sultány.$Po ovládnutí Egypta osmanským sultánem Selimem I. tvořili mamlúci zvláštní vojenský útvar, z&nbsp;něhož byli vybírání provinční hodnostáři v&nbsp;hodnosti beje. Během 17. a&nbsp;18. století jejich vliv vzrůstal, až jejich existenci ukončil v&nbsp;roce 1811 Mehmed Alí. (Jaroslav Malina)