řád: chobotnatci (//Proboscidea//); čeleď: slonovití (//Elephantidae//); hmotnost: 4–6 tun; výška v kohoutku: 2,3–3,5 m, vymřelý nebo vyhubený druh chobotnatců příbuzných dnešním *slonům (pravděpodobně slonu africkému), ale větších, s většími kly a s tělem pokrytým dlouhou srstí. Označení mamut vzniklo pravděpodobně z estonských slov //maa//, „země“ a //mut//, „krtek“, neboť jeho pozůstatky byly nejčastěji nacházeny „uvězněné“ v zemi. Mamuti srstnatí se objevili ve druhé polovině středního *pleistocénu a žili téměř v celé Evropě, severní polovině Asie a v Severní Americe, zejména v říčních nivách a v chladných stepních *krajinách. Přežili až do historických dob, kdy před 3 700 lety na Wrangelově ostrově v Severním ledovém oceánu vyhynuli. Otázka vymření druhu je některými autory vysvětlována změnou *klimatu, nebo intenzivní aktivitou lovců. Na konci pleistocénu totiž proběhlo několik klimatických oscilací, které mohly výrazně ovlivnit životní prostředí mamutů, na druhé straně s vyhynutím mamutů časově koresponduje rozšíření vyspělých loveckých *technik v Eurasii a Severní Americe. Pro paleolitické skupiny znamenal mamut zdroj potravy (maso), paliva a surovin na *nástroje (*kosti), stavebního materiálu (velké kosti, *kůže) i pro ozdobné, prestižní a kultovní předměty (*mamutovina). Lovci patrně zabíjeli spíše samice a mláďata mamutů, čímž oslabovali stáda. Skládky mamutích kostí například z moravských lokalit (*Dolní Věstonice, *Předmostí, Milovice aj.), označované jako stanice lovců mamutů, se zdají potvrzovat, že šlo o loveckou kořist, i když jejich zdrojem nebyla pouze ulovená zvířata, ale zřejmě i nalezené pozůstatky kusů zemřelých jiným způsobem. Tyto skládky mohly být spojeny s loveckými kulty a zvyšovat prestiž lovecké *občiny.$Jako lovci mamutů vynikli zejména lovci mladopaleolitického *gravettienu; odtud jejich metaforický název jako „lovců mamutů“. (Gabriela Dreslerová, Jiří Gaisler)