polyteistický kultovní systém *Aztéků s obrazem *světa-univerza opakovaně stvořeného (dosud již pětkrát) a řízeného věčně zápasícími dualistickými principy. Rozsáhlý *panteon symbolizoval přírodní jevy a síly a zároveň *patrony *času (zahrnoval božstva plodnosti, vegetace, nebeských těles, ale i sociálních skupin). *Bohové vystupovali jako stvořitelé, nositelé duchovních *hodnot i mytičtí hrdinové: *Tezcatlipoca (Kouřící zrcadlo), stvořitel prvního světa, bůh tmy, *války a černé *magie; mocné božstvo se solárními *atributy, zvláště uctívané válečníky a *čaroději; *Huitzilopochtli (Kolibřík Jihu), kmenový bůh Aztéků, spjatý s válkou a mladými muži, představoval fázi Tezcatlipoky spojenou s Jihem, tedy se *Sluncem v zenitu, v podobě modrého ptáka; *Tlaloc (Pán zdrojů vody), božstvo úrodnosti, stvořitel *třetího světa; *Quetzalcóatl (*Opeřený had nebo Drahocenný had), stvořitel druhého světa, pán větru a *kukuřice, bůh Jitřenky, vědění, kněžství i *symbol urozenosti; světlý protipól Tezcatlipokův.$*Rituální oběti lidských srdcí magicky zajišťovaly posilování bohů, a tím udržování běhu *vesmíru a života vůbec. (Oldřich Kašpar, Jaroslav Malina)