náboženství starověké *Babylonie a *Asýrie. Přejalo mnohá božstva *Sumerů pod stejnými jmény (Anu [*An], Ea, Enlil) či jinými jmény (Innin – Ištar, Zuen – Sín). Do *panteonu byli začleněni i *bohové etnik, která do *Mezopotámie pronikla (*Amorejci, *Churrité, *Kassité). Bohové měli své *symboly a hierarchizované postavení. Od 18. století př. n. l. se hlavním bohem stal *Marduk, v Asýrii *Aššur; jejich dominantní postavení potvrzovala i mytologická skladba //Enúma eliš//, v níž je Marduk či Aššur zvolen do čela v boji proti starší generaci bohů. *Kult bohů se odehrával v *chrámech, pro některé slavnosti (například novoroční) byly stavěny zvláštní budovy.$*Kněží i kněžky zaujímali ve *společnosti významné místo; výsadní postavení měli kněží boha Marduka v *Babylonu nebo kněžky boha Sína v *Uru. K obvyklým úkonům kněží patřil i výklad snů a věštby. (Viz též *náboženství starověkého Předního východu.) (Blahoslav Hruška, Jaroslav Malina)