náboženství starých *Germánů. Vyznačovalo se archaickými prvky, kromě jiného i pozůstatky *totemismu. Magické *obyčeje vycházely z animistických představ (*animismus) a uctívání přírodních objektů. Základem germánského náboženství byl *polyteismus. Bližší informace o germánských *bozích pocházejí zejména z *doby římské: nejvyšší božstvo Ódin (Wodan), bůh bouře, bojovníků a světa zemřelých, Thor (Donar), vládce hromu a blesku, Ziu (Tyr), bůh *války. Nejznámějšími bohyněmi byly Ódinova manželka Frigga a bohyně *lásky a plodnosti Freya. Náboženské obřady například u *kmenů uctívajících Nerthus, bohyni Matku Zemi (krajem objížděl zahalený vůz s bohyní) provázely oběti v bažinách, které byly v severní *Germánii *kultovními místy (viz například *Tollund). Od 2. století začalo Germány ovlivňovat *křesťanství. (Jaroslav Malina)