náboženský systém *Inků; v podstatě agrární *kult, jehož *panteon je do značné míry metaforou přírodních sil: božstva *Země, bouře, deště, nebeských těles. Nejdůležitějším *božstvem je *Slunce *Inti, znázorňované jako zlatý disk s lidskou tváří (byl mu zasvěcen největší *chrám v *Cuzcu), v manželském páru s podřízenou bohyní *Měsíce *Mama Quilla. Nejvyšší inka vystupoval od 15. století jako božské vtělení syna Slunce s nárokem náboženských ceremonií. *Wiracocha, všemohoucí, neviditelný stvořitel lidí a věcí, sídlící na nebi, představoval abstraktně pojímaného boha s rysy mytického hrdiny; bůh stvořitel Pariacaca byl příkladem božstva přejatého od podmaněných společenství. Animistické prvky (*animismus) byly obsaženy v kultu //huac//, přírodně nebo kulturně posvátných sídlech duchů; jednotlivé *klany (*ayllu) měly osobní ochranné duchy. Oběťmi se získávalo usmíření a náklonnost bohů; obětování lidí vytržením srdce bylo praktikováno v menší míře než oběti zvířat a cenností. (Jaroslav Malina)