polyteistický náboženský systém *Keltů; je znám jen málo, zřejmě i proto, že keltští *kněží (*druidové) drželi své učení v tajnosti. Ve spojení s *bohy (snad až několik set; přičemž není například jasné, zda nejde jen o různá kmenová jména původně společných božstev) byla uctívána i zvířata, rostliny a stromy ještě v duchu *totemismu*animismu. Projevem magických představ byl zejména *kult lidské hlavy (její časté zobrazování, uchovávání hlav usmrcených nepřátel). Některé náboženské obřady byly spjaty i s právními zvyklostmi – při častých lidských obětech byli podle Gaia Iulia *Caesara bohům nejvítanější přistižení zločinci. Zvláštní význam měl bůh plodnosti Cernunnos, vyobrazovaný s jeleními parohy.$Z keltsko-ligurského prostředí v jižní Francii jsou známy keltské *chrámy, ve střední Evropě svatyně pod širým nebem, vymezené *palisádou, *příkopem nebo *valem, často obdélníkovým. V *Galii, Porýní, *Raetii i Británii se podobné svatyně koncem starého *letopočtu vyvinuly za římského vlivu ve čtvercové budovy, obklopené sloupovím nebo ohradou. (Jaroslav Malina)