poměrně tolerantní a prostupné náboženství s nesourodým *panteonem *božstev označovaným mnohoznačným korejským slovem //sin//, souhrn *totemismu, *animismu a *šamanismu se sklonem ke kultovnímu vnímání cizorodých prvků. Co se týče božstev, která jsou explicitně zmiňována v nejstarších *kronikách, jedná se především o božstva zemědělská a horská. Pravidelnými objekty kultů se stala božstva čtyř moří, čtyř řek, čtyř cest, čtyř městských bran ad. Speciálně ženskými božstvy šamanskými byl Duch-babička větru přinášející déšť //(Čŏngdŭng halmŏni)//, Božstvo půdy //Tchodžu//, Božstvo ohně //Hwasin//, Božstvo domu //Sŏngdžu// a nejrůznější božstva příležitostná, mezi nimiž je dodnes nejoslovovanější //*Samsin//, pramatka, která pomáhá rodičce a dítěti sedm týdnů po narození. Božstvem blíže nespecifikovaným byl Pán na nebesích (korejsky: //Hananim, Hanwŏllim, Čosin, Čchŏndže//). Přírodní božstva vystupují většinou jako kladné postavy, pouze s výjimkou božstev vody a ohně, která kvůli své nevyzpytatelnosti mohou působit kladně i záporně. Stejně tak zvířecí božstva bývají kladná, pokud jim člověk neublíží. V takovém případě se převtělí a způsobí rodině pohromu. Vyloženě záporným démonem bývá liška, v určitých situacích i tygr. *Korejci věřili, že domácí *zvíře, žije-li v domě po určitou dobu, například u psa šlo o deset let, je posednuto zlým duchem a přivolává do domu zlé síly. Domácí božstva jsou většinou kladná, s funkcí strážit a ochraňovat členy domácnosti, vyžadují ovšem patřičné *rituály. Pokud s nimi nejsou spokojena, mají tendenci se mstít.$Staré představy o božstvech se poněkud modifikují s příchodem *buddhismu a začleněním *buddhů a *bódhisattvů do místních představ (*buddhismus, korejský). Ti pak mívají nejrůznější funkce, jako například *Mirŭk, *Kwanŭm či *Amitchabul. Uvedenou trojici doplňoval historický Buddha, od něhož královský rod v *Sille odvozoval svou *genealogii. V *mýtech a *legendách se objevují další božstva-duchové s funkcí ochrannou, časté jsou víly, božstva-duchové slavných zemřelých *králů a vojevůdců (král *Mujŏl, *Kim Ju-sin, *hwarangové), Dračí král a jeho suita. Zlí duchové jsou pak většinou bloudící duše neprovdaných panen a mládenců. Ti jsou žárliví vůči živým a obvykle jsou zbavováni utrpení posmrtným sňatkem. Stejně bludnými duchy jsou ti, kteří nebyli patřičně pochováni, zemřeli daleko od domova nebo byli zavražděni. Duchové nemocí bývají nebezpeční a je třeba je buď uplatit příslušným lékem, nebo zahánět zaříkáváním (*Čchŏjong).$Ve *starověku je panteon božstev a duchů zřetelně sestavený z původních náboženství (božstva hor, vodní a kosmická božstva), později jde o směs původních náboženství a buddhismu (obohacení stávajících božstev a duchů o buddhy a bódhisattvy), taoismu (*Čchilsŏng, také *Lao-c’ a víly) a ještě později konfuciánských svatých (*konfucianismus, korejský).$Bohové a bohyně nejstaršího náboženství se nezobrazovali. Tento přístup se změnil s přijetím buddhismu a vulgárního *taoismu (*taoismus, korejský) a obrazy božstev se staly součástí oltářů v jednotlivých *svatyních a *chrámech. (Miriam Löwensteinová)