náboženský systém *Mayů; vyspělý *kult založený na personifikaci přírodních sil, vesmírných těles (*vesmír), se složitou filozofií uctívání *času vnímaného jako řada *bohů, kteří se střídají ve vládě nad *světem. Mayské náboženství bylo vedeno myšlenkou cyklických *stvoření a destrukcí světa (viz též *kalendář, mayský). Mayská *kosmologie sestávala z představy ploché, čtyřúhlé *země s barevnými světovými stranami (červený východ, bílý sever, černý západ, žlutý jih) a zeleným středem. Nebe o třinácti vrstvách, podepřené v rozích čtyřmi atlanty //Bacaby// a uprostřed s posvátným stromem //*ceiba//, mělo v každé vrstvě vlastního boha. Podzemní svět *Xibalba, místo hrůzy, měl devět vrstev s devíti odpovídajícími „Bohy noci“; byl cílem posmrtné cesty vedoucí přes mléčnou dráhu a skrze něj procházela i *nebeská tělesa (*Slunce*Měsíc). Plochá země byla představována jako záda krokodýla, jeho nebeským protějškem byl dvojhlavý had. Hlavní božstva: Hun Nal Yeh (Jedna kukuřice), stvořitel, první otec, jeho žena Na Sak Kuk Hemnal, bohyně Měsíce, první matka; nejvyšším božstvem byl *Itzamna (Ještěrčí obydlí), vynálezce psaní a *patron vědění. K neblahým bohům podzemních světů patřila Smrt, nazývaná například Kizin. V kategorii patronů společenských skupin a profesí to byl zejména Cuculcán (*Kukulcán, *Quetzalcóatl), *Opeřený had, bůh vládnoucí *kasty.$Kultovní obřady zahrnovaly oběti potravin, předmětů včetně šperků, prolévání krve zvířat i lidí a lidské oběti (hlavně v poklasickém období). (Viz též *indexy bohů mayského panteonu.) (František Vrhel)