náboženství v období *prehistorie; naše představy jsou však založeny pouze na *hypotézách odvozených z nálezů tzv. kultovních předmětů a objektů, na písemných pramenech (například zprávy antických autorů o „*barbarech“) a na etnologických *analogiích z prostředí *přírodních národů. Pravěké náboženství vznikalo (pravděpodobně v podobě *animismu) asi ve *středním paleolitu a zejména v *mladém paleolitu, kdy se objevili //*Homo neanderthalensis// a //*Homo sapiens// a první *rituální pohřby (*smrt a pohřeb – prehistorie). Od této doby patrně existoval i *kult předků. *Jeskynní malby v období mladého paleolitu svědčí o loveckých kultech a magii, vzácně též o existenci *kouzelníků (*šamanů). Ženské sošky (*venuše) jsou asi spjaty s kulty mateřství a plodnosti (*umění, paleolitické).$U zemědělských *společností v *neolitu se vyvíjel výrazný kult plodivé síly *Země, jehož zosobněním jsou četné hliněné sošky žen (*idoly), umístěné na vyhrazených místech v příbytku (viz například *Çatal Hüyük); doloženy jsou i *svatyně. Později vznikaly podobné kulty zaměřené na plodivou sílu samců domácího dobytka (svatyně s býčími hlavami, rituální pohřby dobytčat apod.).$V *eneolitu pravděpodobně vznikla představa prvních *božstev, jež byla spojována se *sluncem a deštěm, a božstev symbolizujících vegetativní cyklus.$Tyto představy se zřejmě projevovaly společenskými rituály na *kultovních místech, ve svatyních (například *rondely), uctíváním idolů, *votivními dary, *oběťmi a *magií, jež měly působit na transcendentní síly i prostřednictvím věcí (například *antropomorfních či *zoomorfních plastik a skulptur, *amuletů), respektive úkony s těmito věcmi prováděnými. Výkon kultovních rituálů postupně soustřeďovali ve svých rukou specializovaní obřadníci – šamani či šamanky (existující patrně už v mladém paleolitu) jako nejstarší náboženská *instituce, splývající patrně zpočátku s *autoritou světskou. Od *doby bronzové došlo k rozvoji obřadnictví, náboženských středisek a snad už tehdy, ale nejpozději v *době halštatské, se obřadníci (*kněží) stali samostatnou společenskou skupinou; vládce byl zřejmě zároveň nejvyšším představitelem kultu. (Jaroslav Malina, Karel Sklenář)