mezoamerický *indiánský jazyk patřící do yuto-aztécké jazykové rodiny. Jeho rozšíření po celé mexické náhorní plošině (*Ánahuac) a v horách, které ji obklopují, odpovídá rozloze předkolumbovské *Aztéckého říše. Podle statistických údajů z roku 1980 hovořilo náhuatlem ještě 1 229 343 obyvatel Mexika; z tohoto počtu bylo 286 443 monolingvních. (Viz též *nahua, *Nahuové.) (Oldřich Kašpar)