typ *obydlí a sídliště zvednutý nad povrch země a umístěný na kůlech, transkulturně užívaný v oblastech se zamokřeným terénem od *neolitu dodnes. Typická pravěká nákolí byla objevena poprvé na březích švýcarských jezer v polovině 19. století a díky konzervačním vlastnostem bahnitého prostředí, uchovávajícího organické hmoty, poskytla úplnější obraz života v různých obdobích prehistorie. Domněnka o jejich umístění nad hladinou jezer (vzniklá tím, že později stoupající hladiny jezer zatopily nákolní *lokality) byla novějšími výzkumy opravena ve prospěch polohy v pobřežním pásmu těsně na okraji vody, kde zvýšená podlaha chránila před výkyvy hladiny (i když v některých případech skutečně nelze vyloučit polohu nad vodou).$Nákolím jsou blízká sídliště na *rašeliništích nebo na sice pevných, ale špatně propustných vrstvách sedimentů, které brání a omezují vsakování spodních vod a průniku dešťové vody do níže položených vrstev (například *Novgorod); jejichž *stavby měly podlahy na povrchu terénu, avšak byly konstruovány tak, aby nezapadaly do měkkého podkladu. (Jaroslav Malina, Karel Sklenář)