akkadsky „povolaný“; hebrejsky a&nbsp;řecky Nebo. V&nbsp;akkadské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mytologie')">*mytologii</span> bůh písařství, syn boha <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Marduk')">*Marduka</span> a&nbsp;bohyně Sarpánítu. Za jeho manželku byla pokládána bohyně Tašmétu, akkadsky „vyslyšení“. Jeho hlavním kultovním střediskem bylo <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('město')">*město</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Borsippa')">*Borsippa</span> (Barsip, dnešní Birs Nimrúd) v&nbsp;blízkosti <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Babylon')">*Babylonu</span> s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('chrám')">*chrámem</span> Ezida (sumersky „dům pravdy“). Od 15. století př. n. l. se Nabúův <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kult')">*kult</span> šířil i&nbsp;v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Asýrie')">*Asýrii</span>, kde byl uctíván ve městech <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ninive')">*Ninive</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kalach')">*Kalach</span>. Nabú byl uctíván zejména jako bůh písařství, ochránce <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('písař')">*písařů</span> a&nbsp;bůh moudrosti. Jako písař „tabulky osudů“ byl pokládán i&nbsp;za jejího držitele a&nbsp;určovatele osudů (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('osud')">*osud</span>) a&nbsp;tím i&nbsp;za jednoho z&nbsp;nejvyšších bohů <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('panteon')">*panteonu</span>, vládce nebes a&nbsp;země. Byl obdarován epitety nejvyššího boha babylonského panteonu Marduka, byl uctíván jako vegetační božstvo, božský soudce, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('božstvo, astrální')">*astrální božstvo</span> (planeta Merkur) atd. Nápis z&nbsp;8. století př. n. l. svědčí dokonce o&nbsp;existenci Nabúovy <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('monolatrie')">*monolatrie</span>. Svého vrcholu dosáhl Nabúův kult za <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vláda')">*vlády</span> novobabylonských panovníků (625–539 př. n. l.), udržel se až do doby seleukovské (dochována modlitba Antiocha I. Sótéra [281–261 př. n. l.] k&nbsp;Nabúovi). <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('symbol')">*Symbolem</span> boha Nabúa bylo pisátko; často zobrazováno na oltáři neseném <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('drak')">*drakem</span> mušchuššu nebo bájným <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zvíře')">*zvířetem</span>, způli kozou, způli rybou. (Jiří Prosecký)