lokalita, místo, kde byly nalezeny *archeologické objekty (nebo objekt), nezávisle na tom, jaké: *památník, *ojedinělý nález nebo několik předmětů, objevených společně daleko od ostatních, avšak nespojených spolehlivě do jednoho *komplexu. V takovém případě kritériem jejich sloučení dohromady a oddělení od jiných podobných předmětů, nalezených v sousedství, je realističnost jejich pravděpodobné příslušnosti k jednomu zde ještě neobjevenému velkému památníku – osadě, stanici, *pohřebišti atd. Termín naleziště má široký a neurčitý význam. Vyskytuje se většinou ve fázi, kdy ještě nedisponujeme o daném místě téměř žádnými poznatky.$V české archeologické literatuře se někdy používá téměř v synonymickém významu termín *lokalita nebo památník, zatímco v anglosaské literatuře označuje lokalita („locality“) spíše omezený geografický prostor, který v sobě zakládá předpoklad kulturní homogenity v každém čase; českému termínu „naleziště“ odpovídá v anglosaské literatuře termín //site//. V nalezištích jsou objevovány *věci či *artefakty, *stavby (objekty) (anglicky: //feature//; rusky: //sooruženije//; v češtině se často užívá termín: „objekt“, případně „sídelní objekt“), *uloženiny a *kulturní vrstvy, *ekofakty (anglicky: //ecofacts//) nebo *přírodní materiální pozůstatky. (Jaroslav Malina)