*archeologická kultura *mezolitu (*epipaleolitu) rozšířená v syropalestinské oblasti (*Syropalestina) přibližně v období let 12 500–10 000 př. n. l. Název získala podle *lokality Vádí an-Natúf v *Palestině. Její ekonomika spočívala na *sběru planě rostoucích plodin, specializovaném *lovu (zvířat určitého druhu, nejčastěji gazel, a určitého věku) již s pomocí ochočených psů; nevítanými společníky obyvatel natúfských táborů se staly krysy, těžící zjevně z volně se povalujících jedlých odpadků. Podle nálezů udic lze soudit i na jistý význam rybolovu. *Obyvatelstvo žilo v osadách s okrouhlými příbytky se zahloubenou podlahou někdy opatřenou dlažbou. V podlaze se nacházely *zásobní(?) jámy. Při stavbě těchto příbytků se mnohdy užívalo kamene. Tato relativně početná sídliště bývala situována na rozhraní jednotlivých ekologických zón, třeba v pláních na úpatí hor. Alespoň některé ze svých zesnulých pochovávalo zdejší obyvatelstvo ve skrčené poloze v prostých jamách s výbavou zvířecích *kostí a někdy s přidáním okrového *barviva. Je však doloženo i uložení těl na okrouhlých kamenných plochách překrytých kamennými dlažbami. Náboženské představy se zjišťují například z toho, že při pohřbech je mrtvý většinou ukládán tváří na severovýchod, tedy k nejvyšší hoře této oblasti Chermónu. Umělé důlky, vydlabané do skály, ukazují na oběti, zvláště na úlitby. Některé nalezené předměty se považují za *falické *idoly, takže tu máme asi co činit s počátky kultu plodnosti, který souvisel se vznikajícím *zemědělstvím. Potřebné předměty zhotovovali natúfští i z kamene (*kamenná štípaná industrie drobných tvarů [*segmenty, *trojúhelníky aj.], *drtidla, *nádoby) a kosti (*harpuny, udice, násady k *srpům, lopatky). Některé z těchto předmětů zdobili výrobci řezanými ornamenty, z *kamene a kosti však zhotovovali i podoby zvířat a někdy i lidí. (Petr Charvát, Jaroslav Malina)