specifická forma společenského *naturismu (respektive *nudismu), která se vyvíjela se v Německu v 19. století a v první polovině 20. století. Naturismus je spojen s několika společenskými hnutími té doby. Mezi nejvýznamnější z nich patří hnutí tělesné kultury (//Körperkulturbewegung)//, navazující na tradice tělesné kultury antického Řecka a prosazující nahotu jako ideální způsob k projevování tělesné muskulatury; to se týkalo i některých odvětví rytmické gymnastiky //(Nacktgymnastik)// a *tance. Rovněž estetický styl //(Schönheitsbewegung)// přelomu 19. a 20. století prosazoval myšlenku, že se krása nejlépe projevuje v nahotě. Nudismus se šířil také díky rozšíření helioterapie – slunečních lázní či slunečních koupelí //(Naturheilbewegung)//, jejichž cílem bylo vystavování holé kůže slunci, prospěšné zdraví. Ve svém důrazu na zdokonalování těla byl tak nudismus v širokém slova smyslu součástí tělesné kultury a sportu tehdejšího Německa. Souhrnně je téma pojednáno v práci A. Krügera, F. Krügera a S. Treptaua //Nudism in Nazi Germany: Indecent Behaviour or Physical Culture for the Well-being of the Nation// [Nudismus v nacistickém Německu: Nepřístojné chování nebo fyzická kultura pro zdraví národa, //The International Journal of the History of Sport//, vol. 19, 2002, no. 4, s. 33–54).$Ideologicky německý nudismus souvisel s hnutím pro reformu života a *životního stylu //(Lebensreform)// ve smyslu rousseauovského návratu k *přírodě a s časnými ekologickými hnutími. Další ideové kořeny nudismu v Německu jsou spatřovány v německém mládežnickém hnutí //(Jugendbewegung)//, v jehož rámci společná nahota představovala projev svobody a součást revolty proti zkostnatělé struktuře tehdejší německé (svého druhu viktoriánské) společnosti. V období Výmarské republiky (1919–1933) fungovala v Německu celá škála sociálních organizací, založených na nejrůznějších ideologických principech (socialistických, komunistických, nacistických), a mnohé z nich byly nudistické. Nudismus se prosazoval rychleji na protestantském severu než na katolickém jihu Německa, rychleji ve městech než na venkově, přičemž jeho rozšíření bylo zpočátku provázeno řadou afér. Většina nudistických táborů byla organizována jako neziskové kluby. Nudismus lze rozdělit v zásadě do tří větších skupin: 1) proto-fašistický (lidový), 2) nedogmatický buržoazní nudismus a 3) socialistický nudismus.$Nacistický program byl z velké části předepsán ve spise Adolfa *Hitlera (1925–1926) //Mein Kampf// (Můj boj, napsáno 1924, vydáno 1925 [1. svazek], 1926 [2. svazek], česky: nezkrácené, nekomentované vydání v roce 2000) a dotýkal se řady oblastí života, nikoliv však sportu a nudismu. Postoj německých nacistů ke sportu byl v zásadě fašistický, s důrazem na silný, státem podporovaný sport s mezinárodními úspěchy, uvědomělost, národní a vojenské souvislosti sportu. Po převzetí moci (1933) byly všechny sportovní kluby oficiálně zavřeny. Co se týče nudistických organizací, byly socialistické organizace (například školy Adolfa Kocha) zrušeny, ostatní zůstaly povoleny, pouze nesměly provozovat nudistické aktivity. Ve skutečnosti však mnohé ve své činnosti pokračovaly až do roku 1945. (Miroslav Králík)