staroegyptský literární útvar; rozvíjel se nepřetržitě od Staré říše (3.–6. dynastie: 2700–2180 př. n. l.) po dobu tří tisíciletí. Naučení má podobu sbírky moudrých rad, které dává zestárlý otec svému synovi, když mu odevzdává svůj <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('úřad')">*úřad</span> a&nbsp;hodnost, aby v&nbsp;jeho díle pokračoval. Cílem naučení bylo připravit mladého člověka na životní cestu, po níž ho měl vést princip //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('maat')">*maat</span>//. Autorem nejstaršího dochovaného naučení byl <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ptahhotep')">*Ptahhotep</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vezír')">*vezír</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('král')">*krále</span> Džedkarea Isesiho. Ptahhotep v&nbsp;něm udělil ve 37 kapitolách svému synovi rady o&nbsp;tom, jak se chovat v&nbsp;určitých situacích v&nbsp;oblasti společenského života a&nbsp;v&nbsp;některých záležitostech života soukromého a&nbsp;rodinného. (Břetislav Vachala)