plnoprávný příslušník určitého *státu, právní pojem jednotlivce, který je státu zavázán oddaností a kterému se od něj dostává ochrany. Podmínky občanství vymezuje každý stát v souladu se svými předpisy a není nezbytně nutné, aby každý, kdo sídlí ve sféře *jurisdikce určitého státu, byl jeho občanem, i když je příslušníkem tohoto státu a není občanem státu jiného. Mezinárodní právo rozdíl mezi občanstvím a státní příslušností neuznává; vychází z toho, že občanství je zcela určeno státní příslušností. Podmínky státního občanství vymezují jednotlivé státy různě. (Marie Dohnalová)