vysoký, štíhlý čtyřboký komolý jehlan, obvykle monolitický nebo zděný, ukončený hrotem ve formě nízkého jehlanu; egyptský kultovní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('symbol, falický')">*symbol</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('slunce (Slunce)')">*slunce</span>, od <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kultura, renesanční')">*renesance</span> reprezentativní architektonický motiv uplatňující se hlavně v&nbsp;řešení středu náměstí.$Egyptský obelisk napodoboval fetiš //benben// – posvátný kámen uctívaný v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Héliopolis')">*Héliopoli</span>, který zřejmě představoval počáteční pahorek, na němž se zrodil život. Obelisk, jehož vrcholek (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('pyramidion')">*pyramidion</span>) býval pokryt deskami z&nbsp;mědi nebo drahého kovu, symbolizoval slunce a&nbsp;slunečního boha <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Re')">*Rea</span>. V&nbsp;5. dynastii byl obelisk podstatnou součástí <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('chrám, sluneční')">*slunečních chrámů</span>. Obelisky byly i&nbsp;nadále součástí chrámové architektury a&nbsp;panovníci, kteří je nechávali vztyčovat, se na nich dávali zobrazovat ve společnosti slunečního boha a&nbsp;zdobili je nápisy uvádějícími jejich jména a&nbsp;tituly, jejich slavná vítězství a&nbsp;oslavy jejich <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vláda')">*vlády</span>. Obelisky se tesaly z&nbsp;asuánské červené <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('žuly')">*žuly</span>, méně často z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('křemence')">*kvarcitu</span> nebo bazaltu. Ve starověkých lomech u&nbsp;Asuánu se dodnes nachází vůbec největší egyptský obelisk, který zde zůstal ležet prasklý a&nbsp;nedokončený: je 41,75 m dlouhý a&nbsp;jeho hmotnost dosahuje 1168 tun (srov. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kámen')">*kámen</span>).$Ze starého Egypta se nedochovala žádná písemná svědectví, která by přibližovala tesání, zdobení, přepravu či vztyčování obelisků. Existují pouze stručné zmínky o&nbsp;jejich <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('transport')">*transportu</span> z&nbsp;lomů na místo určení (a&nbsp;také znázornění) a&nbsp;školní úlohy zadávající například výpočet objemu stavební rampy nebo zjištění počtu pracovníků potřebných pro transport obelisku. Na svém původním místě v&nbsp;Egyptě stojí nyní pouze obelisky Senusreta I. v&nbsp;Mataríji (předměstí Káhiry), Thutmose I. a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Hatšepsut')">*Hatšepsuty</span> v&nbsp;Karnaku a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ramesse II.')">*Ramesse II.</span> v&nbsp;Luxoru. Jelikož jsou obelisky považovány za symbol dávné egyptské civilizace, byly v&nbsp;minulosti s&nbsp;oblibou převáženy a&nbsp;vztyčeny na zcela jiných místech: 2 v&nbsp;Káhiře, 13 v&nbsp;Římě, po jednom ve Florencii, Istanbulu, Londýně, New Yorku a&nbsp;Paříži. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Vachala, Břetislav')">Břetislav Vachala</span>)