označení území, jehož obyvatelé sdílejí stejný typ *kultury v důsledku historických svazků, vzájemných vztahů a společného kulturního vývoje. Zahrnuje často různé *etnické skupiny nebo *národy lišící se *jazykem, stupněm ekonomického rozvoje nebo *rasovou příslušností, avšak se shodnými kulturními rysy, čímž vytvářejí kulturní *společenství rozdílné od jiných geografických oblastí.$Pojem kulturní oblast byl do společenských věd zaveden v prvních desetiletích 20. století, v době rozvoje amerického kulturního *difuzionismu. První koncepci kulturní oblasti předložil v práci //The American Indian: An Introduction to the Anthropology of the New World// (Americký indián: Úvod do antropologie Nového světa, 1917) americký antropolog Clark David *Wissler. Na jejím základě vypracoval klasifikaci *indiánských kultur podle dominantních kulturních rysů a geografických oblastí (jeho první mapa zahrnuje deset kulturních oblastí v Severní Americe, čtyři v Jižní Americe a jednu v Karibské oblasti). Wissler vytvořil teorii „centra“ a „periferie“ kulturní oblasti, podle níž se *kulturní prvky šíří z původního zdroje všemi směry. Četnější jsou staré prvky, největší koncentrace kulturních prvků je v centru kulturní oblasti. Na periferii se prvky rozptylují a prolínají s prvky sousedních oblastí.$Wisslerovu koncepci kulturních oblastí a mapu kulturních areálů domorodé Ameriky dále rozpracoval a modifikoval Alfred Louis *Kroeber. V průběhu 20. a 30. let byly vypracovány klasifikace kulturních oblastí Afriky, Austrálie, Madagaskaru, Nového Zélandu aj.$Proti schématům kulturních oblastí pořízeným americkými antropology měli výhrady zejména představitelé *konfiguracionismu, kteří kritizovali jednostrannost koncepce, vzbuzující představu, že tvůrci kulturních *hodnot byli pouze obyvatelé kulturních center. (Jaroslav Malina, Václav Soukup)