označení zásadní změny náhledu na *svět, jakou vyvolal *Koperníkův objev *heliocentrismu. Poté se úsloví kopernikovský obrat rozšířilo jako označení pro ty myšlenkové *konstrukce, *objevy nebo *vynálezy, které se dějí změnou přístupu – zásadním obrácením výchozích předpokladů, myšlenek či teorií, které nezřídka vedou k popření starého a nastolení nového *paradigmatu.$Avšak zpočátku byl i Koperníkův kopernikovský obrat považován za absurdní. Nejen lidmi konzervativními a zaslepenými, ale též mnohými, které ještě dnes hodnotíme v jiných oblastech jako pokrokové a osvícené. Například církevní reformátor a vzdělanec Martin *Luther o Koperníkovi a jeho objevu prohlásil: „Padla též zmínka o novém astrologovi, který chce dokázat, že se *Země pohybuje a obíhá v kruhu, nikoli však Nebesa, *Slunce a *Měsíc. Ale tak to nyní chodí: kdo chce být moudrý, musí si vymyslet něco svého. A nejlepší musí být to, co dělá právě on! Ten hlupák chce snad vyvrátit celé umění naší astronomie!“ Luther v tomto případě uvažoval špatně. Jeho argument „je to podobné, jako by někdo seděl na jedoucím voze nebo na pohybující se lodi a myslel si, že sedí nehybně a je v klidu a že země a stromy jdou a pohybují se“, vystihl právě opačný případ, než Martin Luther zamýšlel. Vypovídá totiž spíš pro Koperníkovu teorii. Navíc též dobře naznačuje, proč byla *geocentrická teorie člověku bližší a proč dříve nepřinášela žádné rozpory. Lutherova replika vystihuje pouze určitou relativnost – proto podobné přirovnání užil mnohem později Albert *Einstein při názorném vysvětlování své *teorie relativity, která je vlastně také kopernikovským obratem.$Je zajímavé, že se tenkrát snažil Koperníka podpořit kardinál Mikuláš ze Schönbergu z kruhů poměrně blízkých samému *papeži. Zatímco ani mnozí vynikající astronomové, například Tycho *Brahe, Koperníkovu teorii nepřijali, Schönberg Koperníkovi v listopadu 1536 napsal: „Proto, veleučený muži, nebude-li Ti proti mysli, prosím Tě a žádám velmi snažně, abys celý tento svůj objev sdělil všem milovníkům vědy a abys mi co nejspěšněji zaslal svoje spisy a bádání o uspořádání a stavbě světa, zároveň s tabulkami a se vším, co k tomu přináleží (…)“ Proto také Koperník připsal své dílo papeži Pavlu III. a v úvodu Schönberga vděčně vzpomněl. Tyto dva příklady doplněné o vztah církevních kruhu k dílu Galilea *Galileiho zároveň dobře ilustrují složitost a rozporuplnost oné doby v přístupu k nové přírodovědě, která tak výrazně poznamenala takřka všechny aspekty dalšího vývoje evropské a *euroamerické civilizace.$V průběhu historie se vyskytla také velká spousta kopernikovských obratů, které vedly k naprostým nesmylům. Též v kosmografii. Začali s tím v antice, pokračovali Anastasius Kirchner (1678), John Cleves Symmes (1818), Cyrus Reed Teed (1870), Karl Neupert (1924) a další. Ti všichni tvrdili, že zeměkoule je dutá a my žijeme v ní, nikoli na ní. Jsme jako mouchy, které se pohybují po vnitřní straně lustru. Přijímat vše nové je tedy stejně bezhlavé jako vše nové šmahem odsuzovat. Hledání pravdy nutně provázejí omyly. Přiznání, že jsme omylní a chybující, je podstatnou součástí lidského sebeuvědomění. V jistém smyslu člověk počal být člověkem ve chvíli, kdy začal s omyly počítat, kdy do svého poznání a konání zahrnul též pochybnost. (Jaroslav Malina)