podle katolické věrouky posmrtný stav duše, která zemřela s perspektivou věčné blaženosti, ale jíž nebyly odpuštěny *tresty za lehké *hříchy. Taková duše musí být nejdříve očištěna, než vstoupí do Boží blízkosti (do *nebe). Očistcové utrpení plyne z odloučenosti od *Boha, po němž duše touží. *Pravoslaví učení o očistci neuznává, *protestantismus jej přímo odmítá jako nebiblickou představu. (Jaroslav Malina)