emancipace školy od *církve (zesvětštění, *sekularizace školství); nejvýznamnější osobností moderní laické školy byl Francisco Guardia Ferrer (1859–1909), španělský pokrokový pedagog, bojovník za školy nezávislé na církvi (v roce 1909 popraven).$V *českých zemích počala laicizace škol v době *vlády *Marie Terezie (1717–1780) a *Josefa II. (1741–1790) – zrušením *jezuitského řádu roku 1773 došlo k sekularizaci školství, zavádění triviálních škol (srov *trivium – quadrivium). Závislost školy na církvi zrušily květnové zákony z roku 1869, škola se stala nadkonfesijní. K dalšímu omezení vlivu církve došlo po roce 1918, za ministra školství a národní osvěty Gustava Habrmana (1864–1932) – výnosy o dobrovolnosti žáků a učitelů v návštěvě *kostela, v *přijímání *svátostí, omezení výuky *náboženství, odstranění *kříže z tříd apod. Po únoru 1948 – represivní opatření (učitelé, žáci) s diskriminačními (existenčními) dopady. (František Čapka)