odsouzení, které může být v trestním řízení uloženo pouze v případě trestu odnětí svobody nepřevyšujícího dva roky. Spočívá v tom, že soud sice pachatele uzná v rozsudku vinným a uloží mu trest, avšak jeho výkon podmíněně odloží na zkušební dobu v rozmezí jednoho až pěti roků, v případě mladistvého pachatele na dobu jednoho až tří roků. Předpokladem podmíněného odsouzení je důvodný předpoklad soudu, že účelu trestu bude dosaženo i bez jeho výkonu, a to buď vzhledem k osobnosti pachatele, k jeho dosavadnímu životu a prostředí, v němž žije a pracuje, a k okolnostem případu, nebo vzhledem k soudem přijaté záruce za nápravu pachatele a výchovnému vlivu toho, kdo záruku nabídl.$Jestliže podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, soud vysloví, že se osvědčil, následkem čehož již nemůže být nařízen výkon podmíněně odloženého trestu a na pachatele se hledí, jako by nebyl odsouzen. (Marie Dohnalová)