americký kulturní antropolog; přispěl k rozvoji *teoretické antropologie, reflexivního proudu v antropologii a k antropologické interpretaci díla francouzského filozofa Michela *Foucaulta (1926–1984). Rabinow studoval na University of Chicago (BA, 1965, MA 1967, Ph.D., 1970) a na École Pratique des Hautes Études v Paříži (1965–1966). Od roku 1978 působí na katedře antropologie Kalifornské univerzity v Berkeley. Hostoval v École Pratique des Hautes Études en Sciences Sociales (1986) a École Normal Supérier (1997), v Národním muzeu v Riu de Janeiru (1987) a na University of Iceland (1999).$V letech 1968–1969 uskutečnil *antropologický terénní výzkum v Maroku, kde se zabýval *sociokulturními změnami, které zde byly vyvolány koloniálními a postkoloniálními režimy (*kolonialismus). Poznatky z tohoto výzkumu se staly základem jeho první knihy //Symbolic Domination: Cultural Form and Historical Change in Morocco// (Symbolická nadvláda: Kulturní forma a historická změna v Maroku, 1975). Svou druhou knižní prací //Reflections on Fieldwork in Morocco// (Přemítání o terénním výzkumu v Maroku, 1977) se zařadil k reflexivnímu proudu v antropologii. Zabýval se etnografickými metodami a na základě svých terénních zkušeností uvažoval o povaze vztahu antropologa a *informátora a zkoumal mocenské aspirace zakotvené v etnografických terénních metodách. K teoretickým otázkám se vrátil ještě v dílech //Essays in the Anthropology of Reason //(Eseje o antropologii rozumu, 1997), //Anthropos Today: Reflections on Modern Equipment// (Anthropos dnes: Přemítání o moderních nástrojích, 2003) a //Marking Time: On the Anthropology of the Contemporary// (Označování času: O antropologii současnosti, 2007). V těchto dílech reflektoval otázku zkoumání *člověka, dostupných metod získávání znalostí a povahy výzkumných institucí. Dospěl k názoru, že současný stav *metod a *institucí je epistemologicky nevhodný pro budování stabilního obrazu člověka. Anthropos je zachycen v různých pravdách a heterogenních //logoi// (*logos); anthropos je //hetero-logoi// („anthropos je ta bytost, která trpí příliš mnoha //logoi//“).$Od poloviny devadesátých let 20 století se systematicky věnuje výzkumu *etiky a otázkám vytváření znalostí v biotechnologii a genomice. V této souvislosti uskutečnil několik antropologických terénních výzkumů v moderních vědeckých laboratořích: v jedné kalifornské biotechnologické firmě (1994–1995), v genomickém centru v Paříži (1998) a na Islandu ve společnosti deCode Genetics Inc. (1999–2000). V těchto studiích sledoval zejména okolnosti produkce znalostí. Na základě těchto výzkumů připravil několik knih a studií: //Making PCR: A Story of Biotechnology// (Vývoj polymerázové řetězové reakce: Příběh biotechnologie, 1996), //French DNA: Trouble in Purgatory// (Francouzská DNA: Trampoty v Očistci, 1999), //A Machine to Make a Future: Biotech Chronicles// (Stroj na budoucnost: Biokroniky, 2004, ve spolupráci s americkou kulturní antropoložkou Taliou Dan-Cohenovou).$Rabinow je dobře obeznámen s francouzským filozofickým myšlením a patří k předním znalcům a interpretům díla Michela Foucaulta. Z této oblasti publikoval //The Foucault Reader// (Čítanka Foucaultových textů, 1984), //Michel Foucault: Beyond Structuralism and Hermeneutics// (Michel Foucault: Za hranicemi strukturalismu a hermeneutiky, 1983, ve spolupráci s Hubertem Dreyfusem) a //The Essential Foucault// (Podstatné z Foucaulta, 2003, ve spolupráci s Nikolasem Rosem).$Dalšími významnými publikacemi Paula Rabinowa jsou //French Modern: Norms and Forms of the Social Environment// (Francouzská moderna: Normy a formy sociálního prostředí, 1989), s Williamem Sullivanem sestavili práce //Interpretive Social Science: A Reader// (Interpretativní společenské vědy: Čítanka, 1978) a //Interpretive Social Science: A Second Look// (Interpretativní společenské vědy: Druhý pohled, 1987); je také autorem mnoha studií a statí v odborných časopisech. (Martin Soukup)