evoluční proces velkého ekologického rozsahu, jakási hyperdisperze, ve smyslu jak geologického, tak evolučního časového měřítka, který však nemusí nezbytně probíhat na velkých geografických územích. Dochází k&nbsp;spontánní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('diverzifikace')">*diverzifikaci</span> z&nbsp;ancestrálních skupin a&nbsp;zaplnění dostupného ekologického prostoru. Vznikají nové životní formy a&nbsp;skupina získává „nový ekologický image“. Působením <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('výběr, přirozený')">*přirozeného výběru</span> se skupiny adaptují na nové ekologické podmínky, ať už lokálně nebo prostřednictvím <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kolonizace')">*kolonizace</span>. Ve skupině se objevují <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('specialisté')">*specialisté</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('generalisté')">*generalisté</span>. K&nbsp;učebnicovým příkladům adaptivní radiace patří skupina tzv. „Darwinových pěnkav“ na Galapágách (ve skutečnosti jde o&nbsp;příslušníky čeledi Emberizidae, tedy příbuzné našich strnadů) a&nbsp;cichlidy (ryby čeledi Cichlidae, řád Perciformes) Velkých afrických jezer. V&nbsp;obou případech došlo v&nbsp;novém prostředí plném neobsazených <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('nika, ekologická')">*ekologických nik</span> k&nbsp;velmi rychlé morfologické <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('divergence')">*divergenci</span> spojené s&nbsp;diverzifikací potravních strategií. Například přestože Viktoriino jezero vzniklo teprve před 400 000 lety, bylo v&nbsp;něm popsáno kolem 450 druhů cichlid; ve skutečnosti ovšem byla radiace těchto ryb mnohem rychlejší, protože jezero před 17 300 lety vyschlo a&nbsp;naplnilo se až před 14 700 lety. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Bureš, Petr')">Petr Bureš</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Macholán, Miloš')">Miloš Macholán</span>)