označení původních obyvatel subsaharské Afriky na základě jejich specifických dědičných somatických vlastností. Nápadná fyziognomická odlišnost *Afričanů projevující se především v pigmentaci zaujala již starověké autory, kteří ji vysvětlovali působením *klimatu. Středověcí a raně novověcí myslitelé vesměs ztotožňovali africké populace s biblickými Chámovými potomky, přičemž *Noemovo prokletí vysvětlovalo a ospravedlňovalo jejich potenciální otrocký status.$Z této tradice vyrostla nejstarší známá rasová *klasifikace z roku 1684 //Nouvelle division de la Terre, par les différentes espèces ou races d’hommes qui ľhabitent// (Nové rozdělení Země podle druhů neboli ras lidí, které ji obývají) v podání Françoise *Berniera, který jako první zavedl pojem africká rasa. Carl *Linné použil v roce 1735 termín //Homo africanus negreus// (Člověk africký černý). Ve studii //De generis humani varietate nativa// (O přirozené rozmanitosti lidského rodu) z roku 1775 Johann Friedrich *Blumenbach učinil z etiopské rasy jednu z pěti hlavních ras lidského druhu (evropská, *mongolská, etiopská, *americká, *malajská), která se zrodila degenerací *evropské (či *kavkazské) rasy. Louis *Agassiz rozdělil obyvatelstvo subsaharské Afriky do dvou kategorií: „africkou zoologickou rasu“ a „rasu Mysu Dobré naděje“. Na Agassize navázal téměř po sto letech americký fyzický antropolog Carleton Stevens *Coon (1904–1981), který rozlišil *kongoidní a *kapoidní rasu. William Clouser *Boyd naproti tomu vyčlenil ve své rasové klasifikaci z počátku padesátých let 20. století jednotnou africkou rasu obývající před zámořskými výpravami celou subsaharskou Afriku. (Ivo T. Budil)