označení především německy hovořících obyvatel Evropy v rámci *rasové ideologie a *nacistické antropologie. Občas byli do germánské rasy zařazováni všichni mluvčí germánskými jazyky (zejména *Němci, *Rakušané, *Dánové, *Norové, *Švédové, *Nizozemci, *Vlámové a *Anglosasové).$Novověká ideologie nadřazenosti *Germánů (tzv. germanismus) těžila v 15. století z *Tacitovy fascinace starověkými Germány ve spise //Germania//. V raném novověku se germanismus rozšířil v souvislosti s *reformací a mocenským vzestupem Švédska. Ve Francii se germanismus vyvíjel před *Velkou francouzskou revolucí pod vlivem sporu mezi údajnými potomky germánských *Franků (*aristokracie) a smíšených Galořímanů (třetího stavu). Tezi o nadřazenosti Germánů sdílel Victor *Courtet a další zakladatelé moderní *rasové ideologie, kteří však podobně jako Arthur de *Gobineau za nejčistší představitele germánské rasy pokládali zejména Anglosasy, a nikoliv Němce. Charakteristickým antropologickým rysem reprezentantů germánské rasy byl *dolichokranní tvar lebky.$Představa rasové germánské solidarity se údajně nalézala v pozadí *Hitlerova rozhodnutí v roce 1940 zastavit německý útok na obležený přístav Dunkerque, které zachránilo britský expediční sbor. (Ivo T. Budil)