americký morální a&nbsp;politický filozof, v&nbsp;rámci západního politického myšlení autor nejvlivnějšího díla druhé poloviny 20. století. Ve svém spisu //A&nbsp;Theory of Justice// (Teorie spravedlnosti, 1971) navázal na klasické teorie <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('smlouva, společenská')">*společenské smlouvy</span> Johna <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Locke, John')">*Locka</span>, Jeana-Jacquese <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Rousseau, Jean-Jacques')">*Rousseaua</span> a&nbsp;Immanuela <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kant, Immanuel')">*Kanta</span> a&nbsp;přizpůsobil je současným politickým podmínkám i&nbsp;filozofickému diskursu. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Liberalismus')">*Liberalismus</span>, po dlouhá desetiletí „uvězněný“ v&nbsp;hranicích millovského <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('utilitarismus')">*utilitarismu</span>, se tak dočkal principální filozofické obhajoby, přestože Rawls z&nbsp;individualistických východisek vyvodil dosti egalitaristické závěry, co se majetkových nerovností ve společnosti týče (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('egalitarismus, liberální')">*egalitarismus, liberální</span>).$Aby byl výsledek společenské kooperace rozdělen mezi její účastníky férově, musí toto rozdělení podle Rawlse kompenzovat znevýhodnění, která si někteří lidé nesou od narození – morálně vzato je totiž například moje vyšší inteligence a/nebo movité rodinné zázemí, a&nbsp;tudíž schopnost a/nebo možnost vystudovat prestižní vysokou školu a&nbsp;najít si dobře placenou práci, oproti od narození hůře obdařeným nezasloužená. Nástrojem kompenzace je proslulý Rawlsův princip diference, podle něhož jsou společenské nerovnosti ospravedlnitelné tehdy, přispívají-li k&nbsp;co největšímu zlepšení situace nejhůře postavených jedinců (viz též <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('optimum, Paretovo')">*optimum, Paretovo</span>). V&nbsp;příkladu se vzděláním by to znamenalo požadavek bezplatného vysokého školství. Rawlsův liberalismus spočívá v&nbsp;tom, že princip diference nesmí narušit nadřazený princip, zaručující každému jedinci co nejrozsáhlejší systém základních svobod. Hypotetický stav, v&nbsp;němž jsou tyto principy přijímány racionálními a&nbsp;své vlastní zájmy sledujícími jedinci, odpovídá stavu předcházejícímu uzavření společenské smlouvy u&nbsp;Thomase <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Hobbes, Thomas')">*Hobbese</span> a&nbsp;Johna Locka.$Na teorii spravedlnosti, obvykle (a&nbsp;nesprávně) považovanou za obhajobu moderního <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('stát')">*státu</span> blahobytu, navázal Rawls několika dalšími díly, v&nbsp;nichž se věnoval otázkám liberální <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('tolerance')">*tolerance</span> a&nbsp;mezinárodní spravedlnosti. Z&nbsp;významných děl: //A&nbsp;Theory of Justice// (1971, česky: //Teorie spravedlnosti//, 1995), //Political Liberalism// (Politický liberalismus, 1993), //The Law of Peoples// (Zákon národů, 1999). (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Dufek, Pavel')">Pavel Dufek</span>)