skupina odborníků, vystupující v 90. letech 19. století proti dosavadnímu konzervativnímu přístupu výkladu a prezentaci *lidové kultury. Jejich orientace byla sociologizující, antropologická, inspirovaná západními, především anglosaskými a francouzskými vzory a k dosavadnímu bádání nesmiřitelně kritická v takové míře, že se tato kritika, negativní vymezování se vůči kritizovaným (osobnostem, směrům), stala v dané době u mnoha z nich hlavním stimulem odborné práce (byli tedy na svých oponentech závislejší, než si uvědomovali nebo dokázali připustit). Přesto vzájemné diskuse, byť ne vždy vedené v nejčistším duchu, významně přispěly k rozvoji oboru *etnografie. Představitelé skupiny se z větší části rekrutovali z kolegů a žáků Tomáše Garrigua *Masaryka (Jan Herben, Otakar Hostinský, Jan Jakubec, Emanuel Kovář, Lubor *Niederle, Jan Peisker, Jiří Polívka, František Adolf Šubert, Václav Tille a další). (Irena Štěpánová)