ve smyslu předpisu či návodu na přípravu nové hmoty nejsou ani časným ani početným žánrem předoasijského písemnictví. Tradovaly se – jako všechny <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('technologie')">*technologie</span> – dlouho ústně a&nbsp;předávaly osobní zkušeností z&nbsp;generace na generaci, z&nbsp;mistra na učedníka. Každý tvořivý <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('řemeslník')">*řemeslník</span> k&nbsp;nim přidal své drobné objevy a&nbsp;vyzkoušené postupy. V&nbsp;převážně negramotné <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('společnost')">*společnosti</span> také nelze předpokládat, že by běžní pracovníci dokázali podle psaných receptů postupovat. Nebyly jim ani určeny. Písemné záznamy byly nepochybně pořízeny z&nbsp;administrativních důvodů a&nbsp;proto, aby se zachovala suma zděděných vědomostí, staré tradice, dodržely kultovní předpisy. Však také nejstarší recepty na vaření piva z&nbsp;3. tisíciletí př. n. l. jsou součástí <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mýtus')">*mýtu</span>, jiné jsou součástí <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hymnus')">*hymnu</span> na Ninkasi, bohyni piva. Terapeutické recepty a&nbsp;konečně recepty na přípravu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('strava')">*stravy</span> (1. polovina 2. tisíciletí př. n. l.) mohly mít <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rituál')">*rituální</span> účely. Jde o&nbsp;předpisy na vývary z&nbsp;masa a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zelenina')">*zeleniny</span>, z&nbsp;novobabylonské doby pak i&nbsp;na omáčku a&nbsp;přípravu drůbeže. Tak jako v&nbsp;některých rituálech jsou psány v&nbsp;2. osobě, výjimečně v&nbsp;3. osobě jednotného čísla, a&nbsp;představují výčet ingrediencí s&nbsp;pečlivě udanou kvalitou a&nbsp;stručným popisem postupu. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Míry a&nbsp;váhy')">*Míry a&nbsp;váhy</span> surovin nebo doba vaření nejsou uvedeny, a&nbsp;tak se předpisy velmi podobají holým katalogovým soupisům.$Recepty na výrobu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sklo')">*skla</span> jsou podrobnější. Nejmladší ze tří dochovaných skupin, dvě kompendia o&nbsp;přibližně 60 předpisech z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Aššurbanipal')">*Aššurbanipalovy</span> knihovny v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ninive')">*Ninive</span>, předesílají nejprve poznámky k&nbsp;stavbě tavicí pece (spolu s&nbsp;příslušnými rituálními úkony) a&nbsp;zásady pro výběr surovin, příměsí a&nbsp;pigmentů, zde však s&nbsp;údaji o&nbsp;množství, instrukce ke kvalitě materiálu a&nbsp;technologickému postupu. Tyto znalosti byly pečlivě střeženy a&nbsp;ochraňovány. Kromě způsobu záznamu a&nbsp;množství kopií svědčí o&nbsp;tom i&nbsp;zmíněný fakt, že Aššurbanipal pojal souhrn dvou sbírek takových receptů, svod tradičních a&nbsp;staletími stvrzených vědomostí, do své knihovny. Tradice sahá hluboko do minulosti. Sklářské recepty pocházející z&nbsp;kassitského <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Babylon')">*Babylonu</span> (polovina 2. tisíciletí př. n. l.) jsou sice prostší (udávají jen množství a&nbsp;užitý materiál), ale staví na stejných surovinách, uplatňují stejné <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('technika')">*techniky</span>, užívají stejných výrazů a&nbsp;obratů. Velmi komplikovaný návod na výrobu skla, náhražky červeného drahokamu (snad <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('karneol')">*karneolu</span>), přináší tabulka datovaná do 16. století př. n. l., do doby jihomezopotamského <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('král')">*krále</span> Gulkišara.$Přibližně ze stejného období pocházejí asyrské recepty na výrobu parfémů a&nbsp;kosmetických přípravků. Jejich skladba je podobná, seznamujeme se v&nbsp;nich s&nbsp;množstvím užívaných rostlinných a&nbsp;minerálních <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('substance')">*substancí</span>, ale také s&nbsp;náčiním a&nbsp;postupy, jež můžeme označit za protochemické instrumentárium. Zcela jiné povahy, nicméně rovněž návodem jak si počínat, jsou novochetitské předpisy (14. století př. n. l.) pro trénování <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kůň')">*koní</span>, které prozrazují i&nbsp;svého autora – <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Churrité')">*Churritu</span> jménem Kikkuli. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Součková, Jana')">Jana Součková</span>)