smlouva (dohoda) *stavů českých a rakouských *zemí s císařovnou Marií Terezií o pravidelném výběru *berně na 10 let dopředu bez předběžného svolení sněmů jednotlivých zemí (30. 7. 1748). Tím odpadlo každoroční dohadování *vlády se stavy o roční berni a vláda získala prostředky na vydržování stálé armády o 108 000 mužů (iniciátorem jeho přijetí byl slezský šlechtic F. W. Haugwitz); Čechy přispívaly na armádu 4,6 milionu zlatých ročně, Morava 1,5 milionu a Slezsko 245 000 zlatých. Smlouva znamenala oslabení významu a moci zemských stavů i *úřadů. (František Čapka)