výraz pro *právo vycházející od *krále; nejdříve se pojem vztahoval jen na jmění říšské *církve a královská práva, od 12. století zahrnovala nařízení o vysokých *úřadech, o *půdě, o vrchnostenském právu a právech, z nichž vznikal finanční zisk (například právo tržní, cla, *daně aj.). Pod pojmem regální právo v užším slova smyslu se rozumělo i právo na příjmy z *arcibiskupství, *biskupství a *opatství, když byla uprázdněna. (František Čapka)