přístup k&nbsp;studiu kulturních jevů předpokládající, že jednotlivé <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kultura')">*kultury</span> představují jedinečné a&nbsp;neopakovatelné <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('systémy, sociokulturní')">*sociokulturní systémy</span>, které je možné popsat a&nbsp;pochopit pouze v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kontext')">*kontextu</span> jejich vlastních <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hodnota')">*hodnot</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('norma')">*norem</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('idea')">*idejí</span>.$Koncepce kulturního relativismu se zformovala na počátku 20. století a&nbsp;stala se jedním ze základních principů moderní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antropologie, sociokulturní')">*sociokulturní antropologie</span> 20. století. Zrodila se v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('opozice')">*opozici</span> k&nbsp;evolucionistickému <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('evropocentrismus')">*evropocentrismu</span>, který hodnotil způsob života jiných národů, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('společnost')">*společností</span> a&nbsp;kultur na základě srovnání s&nbsp;normami a&nbsp;hodnotami evropské kultury. Koncepci kulturního relativismu anticipoval již německý etnolog Leo <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Frobenius, Leo')">*Frobenius</span>, ale do antropologických výzkumů kultury ji uvedl americký antropolog německého původu Franz <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Boas, Franz')">*Boas</span>, jehož k&nbsp;ní přivedly lingvistické výzkumy <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, indiánské')">*indiánských jazyků</span>. Boas a&nbsp;jeho žáci (Ruth <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Benedictová, Ruth Fulton')">*Benedictová</span>, Melville Jean <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Herskovits, Melville Jean')">*Herskovits</span>, Alfred Louis <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kroeber, Alfred Louis')">*Kroeber</span> aj.) se na rozdíl od evolucionistických antropologů opírali o&nbsp;pluralistickou koncepci dějin, podle níž se jednotlivé kultury mohou vyvíjet svými vlastními prostředky libovolným směrem. O&nbsp;další rozpracování koncepce kulturního relativismu, která přistupuje ke každé kultuře jako k&nbsp;jedinečnému fenoménu, se v&nbsp;průběhu 60. a&nbsp;70. 1et 20. století zasloužili představitelé americké nové <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('etnografie')">*etnografie</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antropologie, kognitivní')">*antropologie, kognitivní</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antropologie, symbolická')">*antropologie, symbolické</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('etnosémantika')">*etnosémantiky</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('etnověda')">*etnovědy</span>), kteří vytvořili i&nbsp;řadu nových <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('metoda')">*metod</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('technika')">*technik</span> terénního výzkumu (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('deskripce, emická')">*emická deskripce</span> kultury aj.).$V antropologických výzkumech kultury se rozlišuje relativismus mezikulturní a&nbsp;relativismus introkulturní, který předpokládá osobitý vývoj oblastí v&nbsp;rámci jedné kultury. V&nbsp;současné <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antropologie')">*antropologii</span> existují dvě základní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('varianta')">*varianty</span> kulturního relativismu: 1. tzv. umírněný kulturní relativismus, který respektuje jedinečnost hodnot a&nbsp;norem zkoumané společnosti, ale připouští možnost srovnávání kultur a&nbsp;stanovení obecných <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zákonitost')">*zákonitostí</span>; 2. radikální kulturní relativismus, který tuto možnost popírá. V&nbsp;60. 1etech 20. století došlo k&nbsp;ostré polemice mezi oběma křídly, která vyústila ve sblížení původně vyhrocených stanovisek.$Ohlasy kulturního relativismu jsou patrné například v&nbsp;diskusích o&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('práva, lidská')">*lidských právech</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('demokracie')">*demokracii</span> (přesněji šíření demokracie) či <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('spravedlnost, globální')">*globální spravedlnosti</span>, kde se střetávají s&nbsp;univerzalistickými přesvědčeními o&nbsp;všeobecné platnosti určitých hodnot či norem. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Dufek, Pavel')">Pavel Dufek</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Soukup, Václav')">Václav Soukup</span>)