(z&nbsp;francouzštiny: //relief//, „vypuklost, nerovnost; vypouklá práce“, sochařské dílo vytvořené v&nbsp;ploše, docilující plastickým náznakem prostorovosti; buď z&nbsp;plochy vystupuje (nízký reliéf – <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('basreliéf')">*basreliéf</span>, vysoký reliéf – <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hautreliéf')">*hautreliéf</span>), nebo je do ní vyhlouben.$Například na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('východ, Přední')">*Předním východě</span> byl reliéf nejužívanějším výtvarným prostředkem již od pravěkého období. Nejstarší reliéfy nacházíme na pečetích (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('glyptika')">*glyptika</span>) a&nbsp;od konce 4. tisíciletí př. n. l. na jejich zvláštní formě – <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('váleček, pečetní')">*pečetních válečcích</span>. Výjev musel být vyryt v&nbsp;negativu a&nbsp;zručnost <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('řemeslník')">*řemeslníků</span>, kteří dokázali vytvořit v&nbsp;malých rozměrech mnohdy skutečná výtvarná díla, je obdivuhodná. Z&nbsp;konce 4. tisíciletí př. n. l. pochází rovněž první <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('stéla')">*stéla</span> s&nbsp;reliéfem muže zápasícím se lvem. Stély obsahovaly později i&nbsp;nápisy a&nbsp;používají většinou plochého reliéfu. Vedle stél byla reliéfní vyobrazení spolu s&nbsp;nápisy tesána do kamenných <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('obelisk')">*obelisků</span> (například 2 m vysoký černý obelisk <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Salmanassar')">*Salmanassara</span> III. z&nbsp;9. století př. n. l.). Zachovaly se i&nbsp;reliéfy vytvořené ve skalách, z&nbsp;nichž nejznámější je skalní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('svatyně')">*svatyně</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Yazilikaya')">*Yazilikaya</span>, reliéf na skále v&nbsp;Bísutúnu a&nbsp;vchody do achaimenovských královských <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hrob')">*hrobů</span> v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Persepolis')">*Persepoli</span> a&nbsp;Nakše Rustamu. Reliéfní výzdobu mají i&nbsp;kamenné nádoby (například přes l m vysoká kultovní váza z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Uruk')">*Uruku</span>) a&nbsp;hlavice votivních kyjů z&nbsp;3. tisíciletí př. n. l. Nejvíce reliéfního vyobrazení nacházíme však na plaketách nebo větších deskách z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kámen')">*kamene</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('alabastr')">*alabastr</span>, sádrovec, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vápence')">*vápence</span>) i&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hlíny')">*hlíny</span>. Menší hliněné nebo kamenné plakety (většinou s&nbsp;otvorem uprostřed), jež byly umísťovány v&nbsp;chrámech, jsou rozděleny do několika pásů, v&nbsp;nichž se odehrávají jednotlivé scény. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ur')">*Ur-</span>Nanšeho plaketka z&nbsp;Girsu zobrazuje panovníka a&nbsp;členy jeho rodiny při stavbě chrámu. Častým motivem bylo také slavnostní pití nápoje k&nbsp;uctění božstev (29,5 cm vysoká plaketka z&nbsp;„oválného“ chrámu v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Chafádží')">*Chafádží</span>). Celé plochy (většinou terakotové) destičky využívají obvykle reliéfy, jež zobrazují hudebníky a&nbsp;hudebnice, tanečnice, mytologické scény, démony, ochranná božstva apod. Vrchol reliéfního umění představují velké kamenné desky, jimiž byly obkládány stěny oficiálních sálů v&nbsp;palácích asyrských vládců (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Dúr-Šarru-kén')">*Dúr-Šarru-kén</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ninive')">*Ninive</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kalach')">*Kalach</span>) v&nbsp;l. polovině l. tisíciletí př. n. l. Na nich byli (kromě <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rituál')">*rituálních</span> scén) zobrazeni panovníci a&nbsp;jejich doprovod při přijímání holdu od podmaněných i&nbsp;při boji s&nbsp;nepřáteli či <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('lov')">*lovu</span>. Bitevní i&nbsp;lovecké scény jsou plny pohybu. I&nbsp;zde je využíváno rozčlenění do pásů, v&nbsp;nichž je zobrazován pouze jeden plán prostoru bez perspektivy. Naznačení perspektivy nacházíme od 8. a&nbsp;7. století př. n. l. jen u&nbsp;několika málo reliéfů. Za vrchol tohoto umění lze považovat zobrazení lovu na lvy, které se našlo v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Aššurbanipal')">*Aššurbanipalově</span> severním paláci v&nbsp;Ninive. Ortostaty v&nbsp;syrské a&nbsp;maloasijské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('architektura')">*architektuře</span> byly zdobeny rovněž reliéfy s&nbsp;různými náměty (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Chattuša')">*Chattuša</span>, Alaça Hüyük, Melid, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Karchemiš')">*Karchemiš</span>, Sam’al). Ve vysokém reliéfu blížícímu se volné plastice byly ztvárněny bájné a&nbsp;zvířecí postavy, které střežily <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('brána')">*brány</span> a&nbsp;vchody (okřídlení býci s&nbsp;lidskou hlavou, lvi). Reliéfní výzdoba byla vytvářena i&nbsp;z&nbsp;různě tvarovaných <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('cihla')">*cihel</span>. Fasádou z&nbsp;reliéfních cihel byl vybaven chrám bohyně <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Inanna')">*Inanny</span> v&nbsp;Uruku, který nechal zrekonstruovat kassitský panovník Karaindaš. Reliéfními cihlami byla vyzdobena rovněž procesní cesta a&nbsp;Ištařina brána v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Babylon')">*Babylonu</span>. Reliéfní umění je zastoupeno rovněž v&nbsp;kovu. Raně dynastický chrám v&nbsp;al-Ubajdu (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kultura, obejdská')">*obejdská kultura</span>) se pyšnil tepaným reliéfem zobrazujícím ptáka se lví hlavou a&nbsp;jeleny. Ve 2. polovině 2. tisíciletí př. n. l. se vyráběly v&nbsp;západní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sýrie')">*Sýrii</span> kovové nádoby s&nbsp;bohatou figurální výzdobou (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ugarit')">*Ugarit</span>). Z&nbsp;1. poloviny 1. tisíciletí př. n. l. pocházejí bronzové pásy, které byly součástí vrat vedoucích do královského paláce v&nbsp;Imgur-Enlil. Tak jako na kamenných asyrských reliéfech, i&nbsp;zde jsou obrazem dokumentovány válečné výpravy. Reliéfem byly rovněž vyzdobeny různé předměty a&nbsp;nádoby ze <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('slonovina')">*slonoviny</span>, jejichž výrobou prosluli <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Foiníčané')">*Foiníčané</span>, které však byly posléze zhotovovány i&nbsp;na území Asýrie (Kalach). (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Nováková, Nea')">Nea Nováková</span>)