vodný síran vápenatý, měkký (Mohsova stupnice 2), snadno opracovatelný <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('minerály')">*minerál</span>. Vyskytuje se například v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Egypt')">*Egyptě</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Palestina')">*Palestině</span>, u&nbsp;Damašku, v&nbsp;ústí Orontu a&nbsp;povodí Chábúru v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sýrie')">*Sýrii</span>, v&nbsp;oblasti Džezíry a&nbsp;ve střední <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Mezopotámie')">*Mezopotámii</span>, v&nbsp;Zagru, východně od Isfahánu, u&nbsp;Kermánu v&nbsp;Íránu a&nbsp;na jižním břehu Perského zálivu. Jemnozrnnou krystalickou odrůdou je <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('alabastr')">*alabastr</span>. Tomu je vzhledem velmi podobný tzv. vápenatý alabastr, uhličitan vápenatý (v&nbsp;podstatě velmi jemnozrnný <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mramory')">*mramor</span>), který je tvrdší (Mohsova stupnice 3) a&nbsp;který, jak se podle posledních analýz zdá, se obvykle skrývá za označením „alabastr“ v&nbsp;údajích katalogů egyptského a&nbsp;předoasijského umění. Sádrovec a&nbsp;alabastr se díky své poddajnosti s&nbsp;oblibou užívaly k&nbsp;zhotovování <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('korál')">*korálků</span>, razítkových pečetidel i&nbsp;pečetních válečků, nádob, žezel a&nbsp;plastiky od <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('neolit')">*neolitu</span> až hluboko do 3. tisíciletí př. n. l., pak však, protože nové kovové nástroje dovolily sáhnout i&nbsp;po atraktivnějších tvrdších materiálech, se <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('glyptika')">*glyptika</span> a&nbsp;klenotnická tvorba (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('šperky')">*šperky</span>) ubíraly jinými cestami. Ve skulptuře si sádrovec i&nbsp;alabastr nejen podržely své místo, nýbrž doznaly značného vzestupu v&nbsp;1. polovině 1. tisíciletí př. n. l. v&nbsp;tvorbě ortostatů s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('reliéf')">*reliéfy</span>, zdobícími paláce novoasyrských vládců (jistě také proto, že pro velký rozsah prací stěží přicházely v&nbsp;úvahu vzdálenější <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('místo, těžební')">*lomy</span>). Sádrovec našel uplatnění též jako stavební materiál; vypálen na sádru se užíval na omítky (pod obklady stěn v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('chrám')">*chrámu</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Eanna')">*Eanna</span> v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Uruk')">*Uruku</span>) a&nbsp;podlahové mazaniny, které vynikaly takovou nepropustností, že bývají označovány také jako „beton“ (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Jericho')">*Jericho</span>, Baghúz, chrám Eanna v&nbsp;Uruku). Sádra sloužila také jako modelovací hmota (lebky z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('neolit, akeramický')">*prekeramického neolitu</span> v&nbsp;Jerichu, štukový reliéf z&nbsp;džemdet-nasrského období v&nbsp;Ištařině chrámu v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Aššur')">*Aššuru</span> aj.). Užívala se rovněž k&nbsp;lékařským a&nbsp;magickým účelům. (Jana Součková)