původní obyvatelstvo nejsevernější oblasti Evropy, dnes severní části Norska (40 000), Švédska (několik tisíc), Finska (5 000) a v Ruské federaci hlavně na poloostrově Kola (2 000); celkový počet je odhadován na 70 000 osob. Vlastním jazykem (*laponština), náležejícím k *ugrofinské větvi *uralské rodiny a dělícím se do řady značně odlišných dialektů (nejvíce uživatelů má severní *sámština), hovoří již jen asi polovina Laponců; většinou mluví i jazykem *země, kterou obývají. Podle umístění sídel se ještě dělí na horské, lesní a jezerní Sámy. První se živí hlavně *lovem a chovem *sobů, u ostatních převažuje rybolov a chov zvířat (sobů).$Laponci jsou jedinou evropskou etnickou skupinou, která si do jisté míry zachovala kočovný způsob života a liší se výrazně od ostatních *Evropanů nejen svou kulturou, ale i tělesnou stavbou: mají široký obličej a malou postavu, která nepřevyšuje v průměru 160 cm. V současnosti jsou různou měrou integrováni do života majoritní společnosti (dnes žije kočovně asi 10 % Sámů); zhruba od roku 1980 však zčásti procházejí (zejména v Norsku) i uspěšnou etnojazykovou revitalizací. Základní společenskou jednotkou bylo volné sdružení několika rodin. Tyto skupiny neměly *náčelníky ani jinou formu politické organizace. Sámové přišli do Evropy asi před 10 000 lety z oblastí kolem Oněžského jezera, z jižnějších oblastí byli později vytlačeni finskými a germánskými etniky. Věřící jsou *křesťané; christianizováni byli v 19. století, původní *náboženství bylo *animistické.$Základní *antropologický terénní výzkum Sámů provedl britský sociální antropolog Tim *Ingold. Výsledky publikoval v monografiích //The Skolt Lapps Today// (Skoltští Sámové dnes, 1976) a //Hunters, Pastoralists and Ranchers: Reindeer Economies and Their Transformations //(Lovci, pastýři a farmáři: Ekonomika sobů a její transformace, 1980). (Jaroslav Malina, Leoš Šatava)