obrat, který pochází od římského básníka <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Horatius, Quintus Horatius Flaccus')">*Horatia</span> (//Listy//, I, 2,40), avšak proslavil ho zejména Immanuel <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kant, Immanuel')">*Kant</span> ve formulaci „měj odvahu užívat vlastního rozumu“, která vešla do dějin jako základní proklamace <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('osvícenství')">*osvícenství</span>. Kant jí otevírá svůj drobný spisek //Beantwortung der Frage: Was ist die Aufklärung?// (Odpověď na otázku: Co je osvícenství?, 1784), ve kterém vyzývá k&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('autonomie')">*autonomii</span> v&nbsp;myšlení i&nbsp;v&nbsp;praktickém morálním rozhodování. Obsahově shodná formulace se nachází ještě v&nbsp;dalších dvou Kantových příležitostných textech. Inspiraci k&nbsp;tomu nalezl patrně u&nbsp;francouzských encyklopedistů; výraz //sapere aude// tak použil například Denis <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Diderot, Denis')">*Diderot</span> již roku 1755. (Břetislav Horyna)