1. Sedm divů světa *starověku: podle řeckého filozofa Filóna Byzantského (2.–3. století), jenž napsal pojednání //De septem mundi miraculis// (O sedmi divech světa), to byly: 1. egyptské pyramidy v Gíze (vznikly v letech 2700–2200 př. n. l.), 2. visuté zahrady Semiramidiny v *Babylonu (vznikly kolem roku 600 př. n. l., před rokem 0 je zničilo zemětřesení), 3. Artemidin chrám v Efesu (budován od roku 550 př. n. l., stavba trvala 120 let, v roce 356 př. n. l. byl záměrně zapálen), 4. dvanáctimetrová bohatě zdobená socha Dia od řeckého sochaře *Feidia (asi 490–po 430 př. n. l.) v řecké *Olympii (zničena *křesťany na přelomu 5. a 6. století), 5. *mauzoleum v tureckém Halikarnássu (postaveno pro karského krále Mausola [zemřel 353 př. n. l.] jeho ženou okolo roku 351 př. n. l., v roce 1494 mauzoleum rozebrali křesťanští válečníci-johanité na stavbu svého *hradu), 6. socha slunečního boha Hélia před vstupem do přístavu na řeckém ostrově Rhodu (vysoká 30 až 45 metrů, v roce 224 zničena zemětřesením), 7. maják na ostrově Faru v nilské deltě (postaven ve 3. století př. n. l. v egyptské *Alexandrii, zničilo jej zemětřesení někdy mezi lety 1303–1480). Později byl výčet rozšiřován na 10 divů světa, nejčastěji o Koloseum v *Římě, chrám Boží moudrosti (Hagia Sofia) v *Konstantinopoli (Istanbulu) a Šalomounův chrám v *Jeruzalémě;$2. Sedm divů světa podle světového internetového hlasování, na němž se podílelo téměř sto milionů lidí; vyhlášeno 7. 7. 2007 (magická „sedmička“) na stadionu fotbalového klubu Benfica Lisabon v Portugalsku. Lidé na celém světě mohli od roku 2006 vybírat ze soupisu 21 monumentálních děl vzniklých před rokem 2000, monumenty však musely existovat, nemohlo jít o žádné trosky; divem světa zůstaly egyptské pyramidy (o nich se vůbec nehlasovalo), v hlasování dále lidé zvolili: 1. římské Koloseum (obří amfiteátr sloužící k pořádání gladiátorských her a veřejných představení ve starém Římě, postavený v letech 72–80, jediná evropská památka), 2. Velká čínská zeď (nejrozsáhlejší stavba na světě, viditelná z vesmíru, stavba zahájena před 2 200lety, dnešní podoba z 15.–17. století – měří 8851 km [údaj z roku 2009], vysoká je až 11 m, široká 3–5 m, její součástí je kolem 25 000 strážních věží), 3. mauzoleum Tádž Mahal u indické Agry (vysoké 75 m, vybudované v letech 1632–1648 císařem Šáhdžahánem pro manželku Mumtáz Mahal, stavba trvala 16 let a pracovalo na ní 20 000 dělníků, povrch je zdoben polodrahokamy a drahokamy), 4. skalní *město *Petra v jordánské poušti s obytnými místnostmi, hrobkami, chrámy i lázněmi (vytesané před dvěma tisíci lety *Nabatejci do růžového *pískovce, dobyté *Římany, po *křížových výpravách zapomenuto, objeveno roku 1812 švýcarským cestovatelem Johannem Ludwigem Burckhardtem [1784–1817]), 5. mayské chrámové město *Chichén Itzá na mexickém Yucatánu (staré více než tisíc let, s Cuculcánovým chrámem, astronomickou observatoří Caracol), 6. pevnost a kultovní středisko *Inků *Machu Picchu v Peru (ukryté v Andách ve výšce 2090 m, komplex s chrámy, paláci, terasami a zahradami postavený z místní *žuly, vznikl okolo roku 1450, byl opuštěn necelých 100 let po svém vzniku, teprve v roce 1911 byl objeven americkým archeologem Hiramem Binghamem (1875–1956), 7. dvaatřicetimetrová socha *Krista Vykupitele v Riu de Janeiru (odhalená v roce 1931). (František Čapka)