židovská populace španělského nebo portugalského původu, jejíž kulturní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('tradice, kulturní')">*tradice</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zvyk')">*zvyky</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('liturgie')">*liturgie</span> se liší od židovských obyčejů a&nbsp;zvyků <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Aškenázi Židé')">*Aškenázů</span>. Po dobytí <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Jeruzalém')">*Jeruzaléma</span> a&nbsp;zničení Šalomounova chrámu římským vojskem pod vedením římského vojevůdce Tita Flavia Vespasiana (39–81) v&nbsp;roce 70 n. l. Sefardi nalezli útočiště na Pyrenejském poloostrově.$Zlatý věk sefardské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kultura')">*kultury</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('věda')">*vědy</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('filozofie')">*filozofie</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('poezie')">*poezie</span> nastal v&nbsp;období islámské vlády ve Španělsku a&nbsp;reprezentují jej zejména myslitelé Samuel ibn Naghrela (993–1056), Solomon ibn Gabirol (kolem 1021–1058) a&nbsp;Maimonides (1135–1204).$Na základě výnosu královského ediktu Isabely Kastilské (1451–1504) a&nbsp;Ferdinanda II. Aragonského (1452–1516) z&nbsp;31. dubna 1492 museli Sefardi opustit území Španělska v&nbsp;průběhu následujících čtyř měsíců a&nbsp;území Portugalska v&nbsp;rozmezí let 1496–1497. Mnoho Sefardů se usadilo v&nbsp;oblasti severní Afriky (Maroko), Středomoří (Itálie) a&nbsp;Balkánu (zejména Řecko, evropská část Turecka a&nbsp;Chorvatsko). Na území Pyrenejského ostrova setrvali pouze <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Židé')">*Židé</span> zvaní marani, jež konvertovali ke <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('křesťanství')">*křesťanství</span>. Z&nbsp;této oblasti někteří z&nbsp;nich odcházeli do španělských a&nbsp;portugalských zámořských <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kolonie')">*kolonií</span> a&nbsp;stali se tak prvními židovskými obyvateli Ameriky. Jiní směřovali do protestantských zemí (Dánska, Nizozemska a&nbsp;severozápadního Německa).$Sefardská <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('diaspora')">*diaspora</span> vyrůstající z&nbsp;odlišné kulturní tradice, představovala specifickou sociální skupinu v&nbsp;rámci celé židovské diaspory. Originální sociokulturní rysy získala zejména v&nbsp;důsledcích dlouhodobého pobytu Sefardů ve Španělsku, kdy se v&nbsp;rámci této židovské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('subkultura')">*subkultury</span> vytvořila specificky provázaná arabsko-židovsko-křesťanská struktura.$Jazyk Sefardů je označován <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ladino')">*ladino</span> (judezmo nebo judeošpanělština) a&nbsp;představuje jeden z&nbsp;významných kulturních znaků, který je odlišoval od Aškenázů. Jedná se o&nbsp;středověkou kastilštinu doplněnou o&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hebrejština')">*hebrejštinu</span>, jež podléhala modifikacím pod vlivem dialektů dalších jazykových oblastí. Ladino lze zároveň označit za //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('lingua franca')">*lingua franca</span>// obchodníků, jež působili po celém pobřeží Středozemního moře. Sefardi se od Aškenázů odlišovali také specifickou liturgií a&nbsp;modlitebním ritem //(nosach ha-sfaradim)//, jiným synagogálním životem a&nbsp;charakteristickou výslovností hebrejské bohoslužebné řeči. Navzdory těmto odlišnostem Sefardi, stejně jako Aškenázové, uznávají //Babylonský talmud (Talmud Bavli)// a&nbsp;halachický zákoník židovského náboženského práva //Šulchan aruch//.$V současnosti je nejvyšší koncentrace Sefardů v&nbsp;Izraeli, Latinské Americe a&nbsp;západní Evropě. Mezi Sefardy, jejichž dílo dosáhlo světového věhlasu, patří italský malíř Amedeo Clemente <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Modigliani, Amedeo Clemente')">*Modigliani</span> (1884–1920), americký sociální psycholog rumunského původu Jacob Levi Moreno (1889–1975), německy píšící spisovatel bulharského původu Elias Canetti (1905–1994) a&nbsp;americký pianista Murray Perahia (narozen 1947). (Barbora Půtová)