*národ *íránského původu obývající Tádžikistán, vnitrozemský stát ve Střední Asii; část Tádžiků žije též v Uzbekistánu, Kyrgyzstánu a na území Ruské federace, dále v Afghánistánu a v Číně (viz *Chanové a další etnika čínské společnosti). Celkový počet je odhadován různě: 16,5–28,5 milionu osob. *Tádžičtina je blízká staré *perštině, patří do *íránské větve *indoevropské jazykové rodiny. Člení se na množství etnických a regionálních skupin.$Počátky Tádžiků sahají až do 2. a 1. tisíciletí př. n. l., kdy byli součástí íránských *kmenových svazů a starověkých říší, například i řecké *Baktrie. Od 2. století n. 1. se na jejich etnogenezi podíleli předchůdci *Tocharů, dále Heftalité (později též *Bílí Hunové) a posléze i *Arabové a *turkická etnika. Od starověku bylo území dnešního Tádžikistánu součástí sousedních říší (říše perské, Alexandra Makedonského, arabské a mongolské). Ve 14.–16. století patřilo území k říši Tímúrovců a od 16. století bylo součástí Bucharského emirátu, v jehož rámci byla oblast v průběhu druhé poloviny 19. století postupně připojována k Rusku. Po ruské *revoluci bylo jejich území součástí Sovětského svazu. V roce 1991 vyhlásil Tádžikistán svou nezávislost, v prosinci 1991 pak patřil k zakládajícím členům Společenství nezávislých států (SNS). Od téhož roku byla *země zmítána *občanskou válkou, do které se zapojilo rovněž Rusko (k pacifikaci oblasti) a sousední Afghánistán. V roce 1997 byla podepsána v Moskvě mírová dohoda (*mír) mezi tádžickým prezidentem a vůdcem *opozice. Od té doby panuje křehký mír a od roku 2001 země těží i z toho, že se připojila k protitalibánské frontě a podpořila USA ve válce v Afghánistánu. Věřící jsou *muslimové (*sunnité). (František Bahenský, Lukáš Šín)