populace íránského původu v Ázerbájdžánu (22 000 osob) a v ruském Dagestánu, kde žije asi 15 000 Tátů. Jazyk patří do *íránské větve *indoevropské jazykové rodiny; má dva základní dialekty, které souvisí s rozdělením Tátů podle *náboženství. Jeden je užívaný v Ázerbájdžánu a Íránu, druhý (tzv. tátsko-židovský) je jedním ze spisovných *jazyků v Dagestánu. Různé skupiny Tátů mají společný původ a také stejný způsob obživy (vyspělé *zemědělství a sadařství, *chov domácích zvířat, zvláště ovcí). Etnogeneze není dosud plně objasněna, předpokládá se, že část íránských *kmenů se do oblasti dnešního tátského osídlení přesunula během 3.–7. století n. l. Do 20. století si uchovali řadu prvků tradičního způsobu života (*endogamie, *krevní msta apod.). Část Tátů přijala pod *arabským vlivem *islám (převažují *ší’ité), ostatní jsou vyznavači *judaismu a někteří i *křesťanství (monofyzité). (František Bahenský, Lukáš Šín)