zákaz pohlavního styku mezi blízkými příbuznými, většinou sankcionovaný. Zákaz *incestu je jediné sociální pravidlo, které má charakter univerzálnosti. Zavádí řád, jenž je všude a vždy orientován stejným směrem a má vždy stejné sociální důsledky, což je pozitivní stránka zákazu, neredukuje se tedy jen na restrikci a *represi.$Zákaz incestu je vlastní lidské *společnosti od prvopočátků její existence a s některými jeho prvky se setkáváme už u vyšších primátů (*lidoopů). Jako mylná se ukázala představa *Lewise Henryho Morgana, že první stadium lidské společnosti charakterizovala *promiskuita bez jakéhokoliv pravidla definujícího incest a že druhé stadium představovala pokrevní rodina, založená na vzájemných *sňatcích bratrů a sester, ale zakazující sňatek mezi rodiči a dětmi.$Různé kultury ovšem různě chápou stupeň *příbuzenství pro zakázaný pohlavní styk. Rozdílů a odlišností si byli vědomi již lidé v antice, kdy museli své pojetí konfrontovat s pojetími jiných kultur světa. Řecký historik filozofie Diogenés Laërtios z Kilíkie (3. století n. l.) v díle //Filosofón bión kaj dogmatón synagógé// (Sbírka životopisů a názorů filozofů) (IX, 83–84) uvádí: „Neboť totéž je u jedněch spravedlivé, u druhých nespravedlivé, u jedněch dobré, u druhých zlé. *Peršané totiž nepokládají za nepřístojnost pohlavní styk s dcerou, kdežto u *Helénů je to čin nezákonný. A *Massageti, jak praví i Eudoxos v první knize //Cesty kolem země//, mají ženy společné, Heléni však ne.“ Mnohosti *mravů, způsobů chování a jejich relativity si byl vědom i jiný představitel *antické civilizace, syrský filozof a básník Bardesanes (154–222 n. l.). Ve svém spisu //Liber legum regionum// (Dialog o zákonech zemí) píše: „Osud nemůže nutit Číňany k tomu, aby spáchali vraždu, protože to stejně neudělají, ani brahmíny k tomu, aby jedli maso, Peršany k tomu, aby se vyhýbali sňatkům s vlastními sestrami a dcerami … ani Brity k tomu, aby nepraktikovali *polyandrii, Edessany k tomu, aby se vzdali cudnosti (…).“$Ve starém Egyptě (*civilizace starověkého Egypta), v incké říši (*civilizace předkolumbovské Ameriky) a v některých afrických *královstvích byly povoleny sňatky mezi vládci a jejich sestrami (skutečnými nebo *klasifikačními příbuznými). Tyto sňatky, ostatním členům společnosti zapovězené, představovaly takzvaný „incest silných“, zdůrazňovaly božský původ panovníka, na nějž se společenský zákaz nevztahoval.$V protikladu k uvedenému typu stojí „incest slabých“, kdy dochází k sexuálnímu vztahu mezi nejbližšími příbuznými, protože ti nejsou schopni navázat jiné sociální kontakty. *Manželství mezi sourozenci byla běžná ve *starověku na *Středním východě a v *Evropě, u *Peršanů, *Řeků a *Židů. Na Bali smějí uzavřít sňatek dvojčata opačného *pohlaví, protože se soudí, že spolu měla pohlavní styk už v děloze, zatímco pro obyvatele tichomořských Marshallových ostrovů je incest „in utero“ důvodem k usmrcení mužského dvojčete. Pohlavní styk otce s dcerou je povolován výjimečně, ve skutečném životě však k tomuto krvesmilnému vztahu dochází často při zneužití mladých žen či dívek jejich otci. Incest matky a syna je znám jen ze zvláštních případů – jihoameričtí Kubeové žádají od chlapce pohlavní styk s matkou pro uvedení do pohlavního života a východoafričtí *Tutsiové léčí incestem matky se synem jeho *impotenci o svatební noci.$*Claude Lévi-Strauss ukázal, že zákaz incestu je ve své podstatě pravidlem *reciprocity a že jeho širším výrazem je *exogamie. Dcera nebo sestra je dána jinému muži výměnou za jeho dceru nebo sestru. Takto se vytvářejí formy *nepokrevního příbuzenství, nové sociální vztahy uvnitř společnosti, které jsou kodifikovány v pravidlech sňatku (matrimoniální výměny). *Sigmund Freud spatřoval v zákazu incestu zdroj napětí, které transformuje skrytou touhu po zakázaném partnerovi (po otci nebo matce) a může vést až k psychické poruše. (Jaroslav Malina)