zákaz požívání určitých potravin spjatý zpravidla s kultovními a náboženskými systémy, většinou nadpřirozeně sankcionovaný. V prostředí nativních kultur jsou zákazy spojeny například se zvířecím (případně rostlinným) *totemem; mohou se týkat celého *zvířete nebo jeho částí. Zvíře může být rozděleno na část jedlou, část chráněnou a část emblematickou. Někdy se požití totemického zvířete nebo rostliny považuje za *kanibalismus, protože členové society se cítí být fyzickou součástí totemu. Zákazy jsou často totožné s *tabu, porušení zákazu může být penalizováno (magicky nebo nábožensky).$Zákazy však nemusí fungovat pouze ve spojení s totemismem: například afričtí *Sanové (Křováci) dodržují náročné a komplikované alimentární zákazy, ale neznají totemický systém. Systém alimentárních zákazů je úzce spjat s rozdělováním potravy uvnitř lidských skupin a se specializací a dělbou práce mezi jednotlivci a skupinami. Protože výměna žen (*příbuzenství, nepokrevní) a výměna potravin představují prostředky, kterými se lidské *kolektivy vzájemně pojí a komunikují, jsou alimentární zákazy bezprostředně spojeny s pravidly *exogamie.$Propracovaný alimentární systém, zakazující požívání určitých druhů potravy nebo vymezující způsob úpravy pokrmů, vytvořili zejména starověcí *Hebrejci. Předpisy jsou obsaženy v zákonodárných textech *tóry (*Exodus, *Leviticus, *Deuteronomium) (srov. *strava). (Zdeněk Justoň, Jaroslav Malina)