subdisciplína <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('archeologie')">*archeologie</span> zabývající se zkoumáním procesů <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('archeologizace')">*archeologizace</span>, tj. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zákonitost')">*zákonitostí</span> stárnutí, chátrání, rozpadání <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('prvek, kulturní')">*kulturních prvků</span> v&nbsp;závislosti na místních podmínkách, materiálu, pozici v&nbsp;kultuře atd. Využívá i&nbsp;empirické výsledky <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('etnoarcheologie')">*etnoarcheologie</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('archeologie čerstvých nalezišť')">*archeologie čerstvých nalezišť</span> a&nbsp;dokumentuje analogické procesy v&nbsp;dnešní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('příroda')">*přírodě</span>: zbytky zvířat, vystavené velkým šelmám na afrických <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('savana')">*savanách</span>, nakonec fosilizují jinak než mrtvoly jihoamerických lam guanak, které se pomalu rozkládají v&nbsp;notofágových lesích Ohňové země a&nbsp;na nichž se pouze přiživují malé lišky. Po šelmách přicházejí další vlivy, zejména voda, svahové posuny, činnost kořenů a&nbsp;drobných zvířat v&nbsp;půdě a&nbsp;konečně i&nbsp;člověk. Některé informace o&nbsp;způsobu zániku poskytuje věková struktura zemřelé populace. Náhlá přírodní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('katastrofa')">*katastrofa</span> se totiž projeví rovnoměrným zastoupením jedinců různého stáří, zatímco šelmy a&nbsp;lovci zabíjejí pod zorným úhlem určitého výběru. To ovšem platí v&nbsp;ideálních případech, třeba na příkladech ze současné africké přírody, zatímco archeologická naleziště málokdy hovoří jednoznačným jazykem. (Jaroslav Malina, Jiří A. Svoboda)