západní část aztéckého <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('univerzum')">*univerza</span> odpovídající Mléčné dráze a&nbsp;osídlená ženskými božstvy; na východě byl //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ráj (zahrada Boží)')">*ráj</span>// boha <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Tlaloc')">*Tláloca</span> //Tlalocan//, na severu podsvětí //Mictlan// s&nbsp;aztéckým Mictlantecuhtlim a&nbsp;na jihu //země kaktusů//. Tamoanchán byl vnímán jako <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('země')">*země</span> vánku, jemných deštíků a&nbsp;mlhy. Mezi jeho obyvatele patřila bohyně <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('láska')">*lásky</span> //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Xochiquetzal')">*Xochiquetzal</span>//, která ochraňovala //xochitlicacan//, „kvetoucí strom života“, jehož květy přinášely šťastnou a&nbsp;věrnou lásku každému, kdo se jich dotkl. Zde se také nacházel //Chichihuacuauhco//, „mateřský (kojný) strom“, z&nbsp;něhož sály (kojily se) duše před narozením a&nbsp;do něhož se vracely děti, které zemřely předčasně, aby se znovu po čtyřech letech narodily. (František Vrhel)